Válečný prožitek jako téma české historiografie vojenství. Modelový příklad vzpomínek na Velkou válku z pera příslušníka pěšího pluku č. 18

0510963 - HÚ 2020 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kessler, Vojtěch - Šrámek, J.
Válečný prožitek jako téma české historiografie vojenství. Modelový příklad vzpomínek na Velkou válku z pera příslušníka pěšího pluku č. 18.
[Experiences of War as a Topic in czech military Historiography. A model example of memoirs from the Great War written by a member of the 18th Infantry Regiment.]
Východočeský sborník historický. Roč. 2019, č. 35 (2019), s. 27-55. ISSN 1213-1733
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: First World War * memory studies * war experience * new military history
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Pouze metadata

Studie vznikla jako dílčí výstup při přípravě výběrové edice vzpomínek na první světovou válku, která vychází z Databáze dějin všedního dne při Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Tato databáze je aktuálně digitalizována a katalogizována. Charakter databáze tak ovlivnil i zacílení předkládané studie. Ta se zaměřuje na analýzu válečného prožitku Velké války, a to na modelovém případě vzpomínek, které sepsal Bedřich Žid, rodák z Olešnice u Týniště nad Orlicí, profesí obuvnický dělník, který válku absolvoval v řadách II. praporu c. k. pěšího pluku č. 18 z Hradce Králové. Autoři nejprve nastiňují svůj náhled na disciplínu vojenských dějin a jejich postavení v moderní historiografii, přičemž akcentují především téma každodenního života, které stojí v centru jejich pozornosti. Stručně představují původce pramene, o němž toho bohužel není příliš známo, i další okolnosti vzniku pramene, především historii královéhradeckého pěšího pluku č. 18. Gros textu pak představuje tematická analýza pamětí Bedřicha Žida, které jsou dále komparovány s dalšími prameny podobného typu. Autoři se obracejí svou pozornost k tématům mobilizace v roce 1914, střetu odvedenců s vojenským životem a armádní hierarchií, přibližují jejich vnímání reality válečné fronty, zajímají se o průběh a podobu zásobování a stravování na frontě, popisují jak vojáci vnímali nebezpečí zranění, nemocí a smrti, aby se následně zaměřili na fungování lidské psychiky pod tlakem válečné fronty. V neposlední řadě pak vyzdvihují fenomény válečné korespondence a „písmáctví”, které daly základ početně unikátní pramenné základně, týkající se válečného prožitku první světové války. V souhrnu autoři akcentují význam tohoto typu historického pramene a plédují za jeho širší využívání v rámci metodologie tzv. nových vojenských dějin, kulturních dějin války a antropologie války, aby se tak i poměrně konzervativní až rigidní české dějiny vojenství zařadily do proudu moderní historiografie s odpovídající teoretickou a metodologickou výbavou.

This study was written as part of the preparation for a publication anthologizing selected memoirs from the First World War, taken from the Database of Everyday History maintained by the Institute of History at the Czech Academy of Sciences. The database is currently being digitalized and catalogued. The nature of the database is reflected in the topic of this study, which analyzes experiences of the Great War using the model example of memoirs written by Bedřich Žid from the village of Olešnice near Týniště nad Orlicí. Žid was a worker in a shoe factory who fought in the war as a member of the 2nd Battalion of the 18th Infantry Regiment, based in Hradec Králové. The authors begin by setting out their approach to the discipline of military historiography and outlining its place within modern historiography as a whole, the primary focus is on the history of everyday life, which is at the centre of the study’s attention. The authors briefly introduce the author of the memoirs (though unfortunately not many details of his life are known) and sketch the circumstances in which the source originated, focusing particularly on the history of the 18th Infantry Regiment. The core of the text consists of a thematic analysis of Bedřich Žid’s memoirs, which are also compared with other texts of a similar type. Key topics discussed include the mobilization in 1914, the conscripts’ first encounters with army life and the military hierarchy, their experience of everyday life at the front, the supply and catering systems, how soldiers perceived the dangers of injury, disease and death, and the effects of life at the front on the human psyche. The authors also explore the phenomenon of wartime correspondence and soldiers’ writings, which combine to create a unique body of textual sources offering insights into people’s experiences of the First World War. The study emphasizes the importance of this type of historical source and argues for the wider use of such sources as part of the methodology of „new military history”, the cultural history of war and the anthropology of war – a step which would enable Czech military historiography (which remains relatively rigid and conservative in its approach) to move into the domain of modern historiography and to apply appropriate theoretical and methodological tools.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0301313