Milevská farnost v 17. století

0510821 - HÚ 2020 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kuchařová, Hedvika
Milevská farnost v 17. století.
[The parish Milevsko in the 17th century.]
Jihočeský sborník historický. Roč. 87, č. 1 (2018), s. 112-198. ISSN 0323-004X
Grant CEP: GA MK(CZ) DG16P02M043
Klíčová slova: church administration * 17th century * Premonstratensians * recatholisation * fabrica ecclesiae
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)
Způsob publikování: Pouze metadata

Studie je založena na archivním materiálu dvojího druhu, jednak na analistických a deníkových zápisech a korespondenci, jednak na účtech záduší. Zatímco vývoj duchovní správy v jihočeském poddanském městě Milevsku a dosti specifické poměry patronátu vyplývající z charakteru vlastníka a patrona, jímž byla řeholní instituce, konkrétně premonstrátská kanonie na Strahově, lze doložit s pomocí archiválií prvního druhu, zádušní účty umožňují pohled z jiného hlediska. Alespoň částečně můžeme posoudit zdrcující dopad třicetileté války na život města (pramenná základna je pro toto období jinak značně mezerovitá), a zároveň sledovat obnovu obou kostelů, farního sv. Jiljí a městského sv. Bartoloměje, související s rekatolizací a rekonstrukcí farní sítě po roce 1620. Zádušní účty slouží také jako zdroj informací o vlastnících milevských domů, které chronologicky sahají poměrně daleko před dochované gruntovní knihy. Studie je doplněna údaji o rozsahu milevské farnosti ve 20.-80. letech 17. století, čerpanými především z rozboru matrik.

The study is based on archive material of two types: on chronological and diary records and correspondence, and on the bona fabricae accounts. Whereas the development of the church administration in the South Bohemian nobility-owned town of Milevsko and the quite specifi c situation of the aegis following from the character of the owner and patron, which was a monastic institution, particularly the Premonstratensian canonry in Strahov, may be proven by means of archivalia of the fi rst type, the bona fabricae accounts enable a diff erent point of view. We may, at least partially, evaluate a destructive impact of the Thirty Years’ War on the life of the town (the source base for this period shows gaps), and simultaneously follow the renewal of both churches, the St. Giles Parish Church and the St. Bartholomeus’ Municipal Church associated with the recatholization and reconstruction of the vicarage network after 1620. The bona fabricae accounts also serve as the source of information for the owners of the houses in Milevsko, chronologically reaching quite far before the well-preserved land register.The study is supplemented by data concerning the scope of the Milevsko parish in the 1620-80’s, primarily drawn from the analysis of the Registry Offices.


Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0301199