Spotřební družstvo Včela mezi podnikáním a politikou v letech 1905–1938 aneb pevnost proletářů v Praze

0509877 - HÚ 2020 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Slavíček, Jan
Spotřební družstvo Včela mezi podnikáním a politikou v letech 1905–1938 aneb pevnost proletářů v Praze.
[Včela Consumers’ Co-operative between Business and Politics in 1905 – 1938: The Proletarian Fortress in Prague.]
Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2019. 167 s. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 4/2019. ISBN 978-80-88018-26-1
Institucionální podpora: RVO:67985963
Klíčová slova: business history * class struggle * Comintern * communist party of Czechoslovakia * consumer cooperatives * first Czechoslovak republic * Prague * social democracy * Včela cooperative
Obor OECD: History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Družstvo Včela bylo založeno v roce 1905 a ve 30. letech 20. století se stalo největším konzumním družstvem meziválečného Československa. Vyhnulo se fázím krizí a úpadků, typických pro spotřební družstevnictví jako celek. To prokazuje velmi kvalitní práci managementu a také vysokou loajalitu členstva vůči družstvu. Včela se snažila o zlepšení sociálního postavení svých členů, což byli především dělníci. Zvolila konzervativní podnikatelskou strategii, která jednoznačně upřednostňovala stabilitu před vysokým ziskem. Ačkoli družstvo vnímalo samo sebe (a bylo tak vnímáno i obecně) jako organizace dělníků, v jeho vedení dominovali příslušníci středních tříd. Od 20. let 20. století se uvnitř družstva odehrával politický střet mezi komunisty a sociálními demokraty, od druhé poloviny tohoto desetiletí se změnil na boj mezi Včelou a sociálně-demokratickým družstevním svazem. Na přelomu let 1932/1933 vedl k vyloučení Včely ze svazu. Pražské družstvo poté stálo v čele komunistické skupiny družstev, ačkoli nadále obchodně kooperovalo s družstevními centrálami (sociálně-demokratickými i agrárními). Od pol. 30. let hledala Včela cestu k dohodě se svazem, která se však až do konce první republiky nerealizovala. Komunistické straně přinášelo ovládání družstva zisky jednak přímé (organizační pomoc, noví členové, ale i finance), jednak nepřímé (zvýšená prestiž, prostor pro propagandu atd.). Závislost Včely na KSČ bylo spíše personální povahy. Je doloženo, že KSČ se několikrát postavila proti doporučením kominterny ohledně Včely. Uvnitř družstva probíhaly i ve 30. letech velké diskuze, na valných hromadách bylo hlasováno v zásadě svobodně, ačkoli nelze vyloučit jistou míru manipulace.

The cooperative Včela (The Bee) was founded in 1905 and in the 1930s it became the largest institution of its kind of interwar Czechoslovakia. It avoided the periods of crises and decline, typical for consumer cooperatives as a whole. This demonstrates a high-quality managerial work as well as a high loyalty of the members to the cooperative. Včela was improving the social status of its members – mainly workers. It chose a conservative business strategy, which clearly favoured stability over high profits. Although the cooperative perceived itself (and so was perceived in general) as an organization of workers, its leadership was dominated by middle-class members. From the 1920s, a political clash between the Communists and the Social Democrats was taking place within the cooperative, and in the second half of that decade it has shifted to the level of struggle between the cooperative and the Social-Democratic Cooperative union. At the turn of 1932/1933, it led to the exclusion of Včela from the union. The Prague cooperative then headed the communist group of cooperatives, but it simultaneously continued to cooperate with the cooperative business centres (social-democratic and agrarian party’s). Form the mid-1930s, the Včela sought to reach an agreement with the union, a thing it was unable to do until the end of the so called First Czechoslovak Republic. The Communist Party gained profits both direct (organizational aid, new members, but also finance) and indirect (increased prestige, room for propaganda, etc.) through the control of the cooperative. The dependence of Včela on the KSČ was rather of a personal nature. It is documented that the Communist Party has repeatedly opposed the recommendations of the Comintern concerning the Včela. Inside the cooperative, major discussions were taking place in the 1930s, and in general meetings voting was essentially free, although a degree of manipulation cannot be ruled out.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0300476