Litostratigrafie a stáří sedimentů šumavských jezer: prvotní zhodnocení

0505009 - BC 2020 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Vondrák, D. - Kopáček, Jiří - Kletetschka, G. - Chattová, B. - Suchánek, V. - Tátosová, J. - Kuneš, P.
Litostratigrafie a stáří sedimentů šumavských jezer: prvotní zhodnocení.
[Lithostratigraphy and age of the Bohemian Forest lake sediments: A first assessment.]
Zprávy o geologických výzkumech = Geoscience Research Reports. Roč. 52, č. 1 (2019), s. 75-83. ISSN 0514-8057
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-05935S
Institucionální podpora: RVO:60077344
Klíčová slova: Bohemian Forest * local deglaciation * Late Glacial * radiocarbon dating
Obor OECD: Environmental sciences (social aspects to be 5.7)
Způsob publikování: Omezený přístup
http://www.geology.cz/zpravy/en/detail/zpravy.geol.2019.13

Šumavská jezera se nacházejí blízko česko-německo-rakouského trojmezí. Vedle osmi stávající jezer je dále předpokládána existence dalších osmi zazemněných. Všechny tyto lokality představují důležité přírodní archívy, které umožňují provádět rekonstrukce paleoenvironmentálních změn od doby konce posledního zalednění. Ačkoliv jejich sedimenty jsou v posledních dekádách předmětem narůstajícího vědeckého zájmu, srovnání mezi jednotlivými jezery stále chybějí. Cílem této práce je zjistit stáří těchto přírodních archívů a srovnat je po litostratigrafické stránce. Za tímto účelem jsme studovali vrty (jádra) ze tří lokalit (Plešné jezero, Prášilské jezero, Stará jímka) a srovnali je s publikovanými výsledky z dalších dvou lokalit (Malé Černé jezero, Rachelsee). Využili jsme při tom radiokarbonové datování metodou AMS, zjednodušený litologický popis a ztrátu žíháním. Sedimenty pozdně glaciálního stáří jsou tvořeny sledem vrstev s malým podílem organické hmoty (LOI většinou <10 %) a vysokým podílem jemných částic (<0,05 mm). Oproti tomu jsou holocénní sedimenty bohaté na organickou hmotu (tzv. jezerní gyttja). V případě jezer zazemněných přechází gyttja postupně v rašelinu (u LOI posun od 16 % až k 96 %). Nejstarší radiokarbonové datum získané ze zbytku terestrické rostliny (14411–13831 cal. yr. BP, Stará jímka) odpovídá interstadiálu bølling. V případě Prášilského jezera nebyla, i přes opakovaný odběr sedimentů, doložena pozdně glaciální fáze sedimentace. Na základě našich prvotních výsledků lze shrnout, že: 1) doba počátků sedimentace v šumavských jezerech se může lišit od stáří morén, které je hradí, 2) nejstarší sledy sedimentů pokrývají přinejmenším celý pozdní glaciál (asi 14700–11650 cal. yr. BP), 3) studované přírodní archívy vedle odlišností daných unikátní historií každého povodí odrážejí obecný vývoj regionu, resp. klimaticky podmíněnou deglaciaci a posun lesa do nejvyšších poloh Šumavy, 4) budoucí výzkum šumavských jezerních sedimentů by měl být založen na jednotných a logicky propojených přístupech, které budou zahrnovat geochemické, geofyzikální a paleoekologické metody, a to nejlépe při začlenění tefrochronologie (zatím doložena tefra Laacher See na Staré jímce).

The Bohemian Forest (Šumava Mts.) lakes are situated along the Czech-German-Austrian border. In addition to the existing eight glacial lakes, other eight infilled lakes were found so far. These sites represent important natural archives, allowing reconstructions of past environmental changes since the end of the last deglaciation. Although these sediments became a subject of increasing scientific interest during the last decades, a comparison among the individual lakes is still lacking. Here, we aim to investigate the age of these natural archives and compare their general lithostratigraphic patterns. To fulfil our research aim, we studied lake sediment cores from three localities (Plešné jezero, Prášilské jezero, Stará jímka) and compared them with the published data on other two sites (Malé Černé jezero, Rachelsee), using accelerator mass spectrometry (AMS) radiocarbon dating, simplified description of the lithology, and loss-on-ignition (LOI). Sediments of Late Glacial age contain a series of silt- and clay-dominated layers with low proportion of organic matter indicated by LOI with concentrations usually <10%. In contrast, the Holocene sediment consists of organically-rich dark brown material (gyttja). In the infilled lakes, this sediment gradually becomes peaty in the upper layers (LOI 16-96%). The oldest 14C date based on AMS dating of terrestrial plant remains (14411-13831 cal. yr. BP, Stará jímka) corresponds to the Bølling interstadial. Despite repeated sampling, no evidence of Late Glacial sediments was documented in Prášilské jezero. Based on the first results obtained from the sediment cores, we conclude that: 1) The age of sedimentation onset in the Bohemian Forest lakes may differ from age of the moraines damming the lake water. 2) The oldest natural archives represented by the Bohemian Forest lake sediments cover at least the whole Late Glacial period (ca. 14700-11650 cal. yr. BP). 3) Besides individualities in historical development of each catchment, the lake sediments reflect the general regional changes due to climatically driven deglaciation and forest establishment. 4) The future investigation of the Bohemian Forest lake sediments needs to be based on a uniform and coherent approach including geochemical, geophysical, and palaeoecological methods. In addition, the dating can be supported by tephrochronology as the Laacher See Tephra was recently documented at Stará jímka site.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0302360