Rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR. Pracoviště, zaměstnání, stejná práce a rozklad faktorů

0503421 - SOÚ 2019 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Křížková, Alena - Pospíšilová, Kristýna - Maříková, Hana - Marková Volejníčková, Romana
Rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR. Pracoviště, zaměstnání, stejná práce a rozklad faktorů.
[The gender pay gap in the Czech Republic. Workplace, job, same work and decomposition of factors.]
1. - Praha: MPSV, 2018. 151 s. ISBN 978-80-7421-162-1
Grant CEP: GA ČR GA15-13766S
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: gender pay gap * good job * Blinder-Oaxaca method * Czech Republic
Obor OECD: Sociology
http://www.rovnaodmena.cz/?page_id=1298

Studie se zaměřuje na analýzu nerovností v odměňování žen a mužů od roku 2002 do roku 2016, tj. na zjištění faktorů, které přispívají k těmto nerovnostem. K analýze jsou využívána data z Informačního systému o průměrném výdělku, kde ale chybí informace o rodičovství.
ČR je zemí s jednou z nejvyšších úrovní nerovností v odměňování žen a mužů na stejné pracovní pozici u stejného zaměstnavatele (tzn. tento rozdíl je 11 % v neprospěch žen na rozdíl od zemí západní Evropy, kde je to nejvýše v průměru okolo 5 %).
Trh práce v ČR se stále více rozděluje na pracoviště s vysokými mzdami, kde převládají muži, a na pracoviště s nízkými mzdami, kdy dominují ženy. „Dobré zaměstnání“ (se mzdou vyšší než dvě třetiny mediánu mezd v ČR, na plný úvazek, a se smlouvou na dobu neurčitou) má jen 57 % žen, ale 65 % mužů. Segregace do jednotlivých kategorií zaměstnání má na svědomí pouze asi čtvrtinu mzdového rozdílu mezi muži a ženami. Také čtvrtinu mzdového rozdílu způsobuje segregace žen a mužů do různých pracovišť. Kohortní analýza poukazuje na silnou penalizaci žen z důvodu mateřství. Největší rozdíl v odměňování podle vzdělání nacházíme mezi vysokoškolsky a středoškolsky vzdělanými muži a ženami, týká se i rozdílu mezd za stejnou práci na stejném pracovišti (10 %).
V roce 2016 dosahoval průměrný rozdíl v odměňování žen a mužů ve věku 25-55 let cca 26 %. Rozklad genderového rozdílu v odměňování Blinder-Oaxaca metodou ukázal, že 11 procentních bodů z 26% genderového rozdílu v odměňování můžeme vysvětlit pomocí faktorů, které máme v datech k dispozici. Zbylých 15 procentních bodů představuje nevysvětlenou část (tedy efekty faktorů, které nejsou v datech k dispozici a efekt přímé či nepřímé diskriminace). Rozdíly v individuálních pozicích a charakteristikách mužů a žen jako je vedoucí pozice, plný úvazek, vzdělání, věk atd., se na vysvětlené části i nevysvětlené části podílejí jen zcela minimálně. V obou případech hrají největší roli charakteristiky firem/pracovišť.


The study focuses on the analysis of gender pay gap (GPG) from 2002 to 2016 and on the identification of factors contributing to this gap. Data from the Average Earnings Information are used for analysis, however data on parenting are missing there.
The Czech Republic is a country with one of the highest levels of pay inequalities between women and men in the same job with the same employer (i.e. this gap is 11 % to the detriment of women while it is at most 5% in Western European countries). The labour market in the CR is becoming increasingly divided into workplaces with high wages (where men predominate) and workplaces with low wages (where women make up the majority). A “good job” (i.e. full-time contract of indefinite duration, wages higher than two-thirds of the Czech median wage) has only 57% women but 65% men. Only about a quarter of the GPG can be accounted for by the segregation in individual employment categories. The cohort analysis indicates a significant penalty for motherhood. The widest GPG sorted by education can be found between men and women with university or high school education, which applies even to the pay gap in case of equal work with the same employer (10%).
The average GPG aged 25 to 55 was approximately 26% in 2016. Decomposition of the GPG by the Blinder-Oaxaca method has shown that 11 percentage points of the 26% GPG can be explained by the factors that are available in the data. The remaining 15 percentage points represent the unexplained part (i.e. the effect of factors that are not available in the data together with the effect of direct or indirect discrimination). However, the differences in individual positions and characteristics of men and women, such as leadership, full-time jobs, education, age, etc., are minimally involved in both the explained and unexplained parts of GPG. In both cases, the characteristics of companies / workplaces play the biggest role.


Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0295267