Kalendáře, noviny, privilegia? Studie o páteři tiskařského podnikání v Čechách v 18. století

0502767 - ÚČL 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Wögerbauer, Michael
Kalendáře, noviny, privilegia? Studie o páteři tiskařského podnikání v Čechách v 18. století.
[Almanacs, newspapers, privileges? An essay on the backbone of the printing business in 18th century in Bohemia.]
Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum. Roč. 63, 3/4 (2018), s. 16-24. ISSN 2570-6861. E-ISSN 2570-687X
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: newspaper * almanac * 18th century * Bohemia * book culture
Obor OECD: Specific literatures

Tento příspěvek na základě dvou vzájemně souvisejících případových studií poukazuje na ekonomickou důležitost kalendářů pro české tiskárny za vlády Marie Terezie (1740–1780). První případová studie se zaměřuje na pražskou tiskárnu Žofie Rosenmüllerové (Kirchnerové-Klauserové), která v průběhu 18. století vydávala jediné noviny v Čechách, jedny v němčině a jedny v češtině. Po smrti svého manžela (1745) požádala Sophie Rosenmüllerová vídeňskou správu o povolení ukončit vydávání ztrátového Cžeského postylionu neboližto NOWJN Cžeských, který nikdy od smrti jejího manžela neměl více než dvanáct předplatitelů ročně. Císařovna Marie Terezie však na existenci českých novin trvala. Jako odškodnění udělila Sophii Rosenmüllerové výsadní právo vydávat vysoce výnosné kalendáře. V roce 1771 však císařovna nakonec s pozastavením novin souhlasila.
Druhá studie se zabývá tvrdými dopady náboženských reforem Marie Terezie na regionální tiskárny, jako byl podnik Ignaze Hilgartnera v Jindřichově Hradci. Text rozebírá krátkodobé problémy, kupříkladu snížením počtu svátků, které se navíc již neměly tisknout červeně, i tíživějšími otázkami, jako třeba ztrátou důležitých zákazníků, která byla způsobena rozpuštěním některých sekulárních bratrstev, především však jezuitů, či zánikem některých důležitých žánrů, např. školských dramat s tištěnými synopsemi, největší problém pak představovaly zestátnění věřejných škol a tisku povinných učebnic. Vzhledem k tomu, že jižní Čechy postrádaly trh se sekulární literaturou (univerzity, osvícenou klientelu), Hilgartner viděl pouze dvě možnosti, jak tyto ztráty kompenzovat: mohl přesunout svůj podnik do Prahy, nebo převzít výsadní práva (a zejména komerčně úspěšné almanachy) Sofie Rosenmüllerové po její smrti v roce 1780. Obě možnosti mu nicméně zůstaly odepřeny.

Based on two intertwined case studies, this essay shows the economic importance of almanacs for Bohemian printing houses under the reign of Maria Theresa (1740–1780). The first case study focuses on the printing house of Sophie Rosenmüller (Kirchner-Klauser) in Prague, which during
the 18th century published the only two newspapers in Bohemia, one in German and one in Czech. After her husband’s death (1745), Sophie Rosenmüller asked the Viennese administration for the permission to close the loss-making Cžeský postilion neboližto NOWJNY Cžeské [Bohemian Postilion or Czech Newspaper], which since her husband's death never had more than twelve subscribers per year. But Empress Maria Theresa insisted on the existence of the Czech newspaper.
As compensation, she granted Sophie Rosenmüller privileges to publish highly profitable almanacs. In 1771, the empress finally agreed to suspending the paper. The second study deals with the severe impact of Maria Theresa’s religious reforms on provincial printing houses, like the one of Ignaz Hilgartner in the South Bohemian town of Jindřichův Hradec. Thoroughly discussed short-term issues included the reduction of the number of holidays and the fact that they were no longer to be printed in red in almanacs, more severe problems involved the loss of important clients, caused by the disbanding of some secular religious fraternities and foremost the Jesuits, and the end of some important genres, e.g. school dramas with their printed synopsis, the biggest problem was caused by the societalisation of the school system and the printing of textbooks. Due to the lack of a secular literary market (universities, enlightened clientele) in South Bohemia, Hilgartner saw only two possibilities to compensate for these losses: either to move his office to Prague or to assume the privileges of Sophie Rosenmüller (and especially her best-selling almanacs) after her death in 1780. Nevertheless, both possibilities were denied to him.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0294659