K charakterizaci anarchismu 19. století prostřednictvím jeho vybraných osobností

0500807 - FLÚ 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Tomek, Václav
K charakterizaci anarchismu 19. století prostřednictvím jeho vybraných osobností.
[To the Characterization of the Anarchism of the 19th Century Through Its Selected Figures.]
Slovanský přehled. Roč. 104, č. 3 (2018), s. 487-515. ISSN 0037-6922
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: anarchism * individuum * revolution * freedom
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology
http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/slovansky-prehled/2018/cislo-3.ep/

V druhé polovině 19. století se prezentuje anarchismus v určitých charakteristických znacích a projevech. Jakkoli sami představitelé anarchismu ochotně zdůrazňují originalitu svých myšlenek a odpor k doktríně, sbližují se jejich myšlenky v radikální kritice hospodářských a sociálních poměrů, v kritice církve a náboženství a také ostré kritice ostatních politických stran, ale zároveň se odlišují v jednotlivých akcentech své negace stávajících poměrů. Anarchistická rovina jejich kritiky je vede od individuální negace až k požadavkům radikální přeměny života společnosti, k různým představám o povaze revolučního vystupování a charakteru revoluční změny. Odtud se pak odvíjejí různé podoby a představy o budoucí, „porevoluční“ společnosti, vize očekávání svobody, o charakteru nových společenských poměrů. K charakterizaci anarchismu daného období byla vybrána osobnost jeho francouzského představitele Pierra-Josepha Proudhona, ruského revolucionáře Michaila Bakunina, někdejšího německého poslance Johanna Mosta, původního přírodovědce Petra Kropotkina a univerzitně vzdělaného německého socialisty Gustava Landauera a zcela odlišně uvažujícího mladohegelovce Maxe Stirnera.

In the second half of the 19th century, anarchism presents itself in certain characteristic signs and manifestations. Although the representatives of anarchism themselves willingly emphasize the originality of their ideas and their resistance to doctrine, their ideas come closer in the radical critique of economic and social relations, in the criticism of the Church and religion, as well as the sharp criticism of the other political parties, but as the same time they differ in their individual accents of their negation of the existing circumstances. The anarchistic level of their critique leads them from individual negation all the way to demands for a radical transformation of society, to different ideas about the nature of revolutionary behaviour, and the character of revolutionary change. From there, various forms and concepts of the future “post-revolution” society, visions of the anticipated freedom, on the character of the new social relations developed. For the characterization of the anarchism of the given period, the personalities of the French representative Pierre-Joseph Proudhon, the Russian revolutionary Mikhail Bakunin, the former German MP Johann Most, the original scientist Peter Kropotkin and university educated German socialist Gustav Landauer and the entirely differently thinking Young Hegelian Max Stirner were chosen.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0292956