Tři generace metod měření korupce v Evropě

0499787 - SOÚ 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Bašná, Kristýna
Tři generace metod měření korupce v Evropě.
[Three Generations of Methods for Measuring Corruption in Europe.]
Naše společnost. Roč. 16, č. 1 (2018), s. 9-34. ISSN 1214-438X
Grant CEP: GA MŠMT LM2015066
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: corruption * surveys * quantitative methods
Obor OECD: Sociology
http://dx.doi.org/10.13060/1214438X.2017.2.15.xxx.

Tento článek předkládá přehled nejpoužívanějších existujících indikátorů porovnávající evropské země, které měří korupci pomocí nepřímých indikátorů, představuje dělení indikátorů na první, druhou a třetí generaci. Mezi indikátory první generace je zařazena Control of Corruption (CC) od World Bank (WB) a Corruption Perception Index (CPI) of Transparency International (TI). Do druhé generace jsou zařazeny průzkumy veřejného mínění a průzkumy firem, v tomto článku jsou to průzkumy European Social Survey (ESS), World Values Survey (WVS), Eurobarometer, Global Corruption Barometer (GCB) a International Social Survey Programme (ISSP). Firemní průzkumy zahrnuté do tohoto článku jsou The Business Environment and Enterprise Performance Survey (BEEPS) a Eurobarometer. Konečně, do třetí generace je zahrnut Index of Public Integrity (IPI). Je důležité si uvědomit, že se můžeme pouze přibližovat k reálnému číslu korupce, ale že žádný z indikátorů neměří reálnou korupci. Je také nemožné činit závěry, který indikátor je blíže reálné míře korupce, můžeme pouze posuzovat kvalitu indikátorů mezi sebou. Článek tudíž diskutuje výhody a nevýhody každého indikátoru a představuje jejich porovnání. Článek uzavírá diskuzí nad tím, zda indikátory tří generací měří stejný fenomén a zda by popřípadě byla možná jejich záměna.

This article focuses on methods for measuring corruption, first describing three generations of corruption indicators and then comparing them qualitatively and quantitatively. Corruption is a clandestine activity that is extremely di cult to measure, there are no official statistics on the number of corruption cases. For this reason, corruption can only be measured indirectly, by various proxies, and it is extremely hard to state whether these indicators are reliable and indeed measure the corruption phenomena in a given country. A large number of different indicators have been developed over the years that try to capture and quantify corruption. Some authors measure perceptions of corruption, others try to use „hard data“ to explore the level of corruption in a country, and even others combine different measurements, weight them, and then publish composite indicators to capture the overall level of corruption in a country.
This article aims to evaluate the quality of the different indicators using quantitative and qualitative methods. Possible uses and value of each individual indicator are discussed in terms of quality and practical considerations. First-generation indicators combine expert evaluations, surveys, and other data on corruption. The article focuses on the two best-known and most frequently used indicators – CC and CPI. Second-generation indicators are based on opinion surveys that ask respondents about their perceptions of and own experience with corruption. There are two types of such surveys, one focusing on the public and the other one on businesses. The second-generation indicators include surveys such as Eurobarometer, World Values Survey (WVS), European Social Survey (ESS), Global Corruption Barometer (GCB), WB BEEPS, or International Social Survey Programme (ISSP). Finally, the third generation of corruption measures is based on „hard data“ and usually focuses on a specific sector in a specific country.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0291975