Povodňové usazeniny : z čeho jsou složeny a co s nimi

0491790 - GLÚ 2019 CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Mikuláš, Radek
Povodňové usazeniny : z čeho jsou složeny a co s nimi.
Praha: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 2018. 54 s. Strategie AV21. Přírodní hrozby. ISBN N
Grant ostatní: AV ČR(CZ) StrategieAV21/4
Program: StrategieAV
Institucionální podpora: RVO:67985831
Klíčová slova: sediments * floods * environment * rivers
Obor OECD: Environmental sciences (social aspects to be 5.7)
http://www.academia.cz/edice/kniha/povodnove-usazeniny-z-ceho-jsou-slozeny-a-co-s-nimi

Co s povodňovými usazeninami? Právě na tuto otázku se pokouší dát odpověď aktuální brožura vycházející v programu Strategie AV21. Na tuto otázku navíc neexistuje jednoduchá a „jedině správná“ odpověď, protože povodňové usazeniny dnes vznikají v místech, která si lidé přivlastnili jako svůj majetek a kde majitelé mají se svými pozemky nejrůznější úmysly. Navíc existuje několik základních typů usazenin. V našich podmínkách při povodni – na rozdíl od nivy dolního toku Nilu ve starověku – jde jen výjimečně o vítané zavlažení a přihnojení. Usazeniny je obvykle zapotřebí odstranit nebo zkultivovat. Problémem může být i znečištění říčních usazenin některými anorganickými či organickými kontaminanty; naštěstí při velkých povodních je míra ředění chemicky či biologicky nebezpečných látek přírodním materiálem poměrně velká. V občas zaplavovaných úsecích, které fungují jako rekreační zóny, má majitel či správce pozemků při rozhodování poměrně značnou volnost. I ekonomické hledisko může přispět k rozhodnutí zásahy omezit na nejnutnější minimum, což znamená vyčištění a opravu cest. Většinou však platí, že odstranění sedimentů je jedinou cestou, jak pozemek vrátit původnímu účelu. Mnohdy to nelze provést svépomocí a odklizení je nutné svěřit firmám, které nabízejí odstraňování suti a dalších materiálů. Situace, kdy majitel sám najde využití pro povodňové usazeniny, jsou spíše výjimečné. Usazeniny však mohou také představovat oživení krajiny, na které po deseti či dvaceti letech naváže pestrost vegetace. Příkladem je Vltava na pravém břehu mezi Zbraslaví a Modřanským jezem, tj. v blízkosti soutoku Vltavy s jejím nejvýznamnějším levostranným přítokem Berounkou. Jde o chráněné území – přírodní památku Komořanské a modřanské tůně. Z hlediska rekreačního i přírodovědného je velmi vhodně ponechána částečně samovolnému vývoji také severovýchodní výspa Císařského ostrova na Vltavě v Praze-Troji.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0285419