Dobrá česká kniha. Kulturní rada a autoregulační tendence v českémm literárním prostoru v letech 1938 a 1939

0490885 - ÚČL 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Piorecká, Kateřina
Dobrá česká kniha. Kulturní rada a autoregulační tendence v českémm literárním prostoru v letech 1938 a 1939.
[“A good Czech book”. The cultural order and the self-regulatory trend on the Czech literary scene, 1938-1939.]
Česká literatura. Roč. 66, č. 2 (2018), s. 214-262. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA18-14478S
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Czech literature * Protectorate * literary space * book market * centralization * self-regulation
Obor OECD: Specific literatures
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:c4010f1f-52c3-4d71-b3cb-6c8abb46ba11

Studie sleduje proces redefinování českého kulturního prostoru prvních měsíců Protektorátu Čechy a Morava. Ve snaze ochránit českou kulturu a zachovat německými okupanty proklamovanou autonomii českých institucí společnost vědomě přistoupila k centralizačním a autoregulačním krokům. Národní souručenství, do kterého již během jara 1939 vstoupilo 97% mužské populace, v rámci své vnitřní politiky ustavilo Kulturní radu, jež měla programovou kontinuitu již od listopadu 1938. V „nových poměrech“ se měla se stát autonomním, iniciativním, pracovním a poradním ohniskem pro kulturní a školskou práci Národního souručenství. Podílela se sice na organizaci spontánních demonstrací, jakými byl druhý pohřeb Karla Hynka Máchy, nicméně záhy připravila řadu propagačních akcí, jimiž se snažila kulturní prostor centralizovat, kontrolovat a regulovat. V kulturním a politickém diskurzu vyzdvihla topoi dobré české knihy, jež se stala symbolem odporu i nástrojem zachování národní identity. Mezi propagačními akcemi, jimiž Kulturní rada usilovala o převzetí kontroly nad celým spektrem uměleckého a kulturního života na území protektorátu, se nejúspěšnější stal prosincový Měsíc české knihy organizovaný ve městech i na venkově. Jeho příprava byla přísně centralizovaná a kontrolovaná, vystavovat bylo možné jen ty knihy, jež byly uvedeny na seznamu vypracovaném Kulturní radou. „Dobrá česká kniha“ se stala kultovním objektem, na jehož základě se nově identifikovala protektorátní společnost, jenž ji legitimizoval vůči nadřazující se kultuře německé a posiloval její rezistenci. Nicméně výsledkem akce byla i ekonomická pomoc grafickému a knižnímu průmyslu, ale též redefinování českého literárního prostoru a totalitarizace české společnosti.

This study observes the process whereby the Czech cultural scene was redefined during the first few months of the Protectorate of Bohemia and Moravia. In an attempt to protect Czech culture and to preserve the autonomy of Czech institutions as proclaimed by the German occupiers, society deliberately undertook centralization and self-regulatory measures. The National Partnership (Národní souručenství), which 97% of the male population joined during spring 1939, was initiated as part of its internal policy by the Cultural Council, which had had programmatic continuity since November 1938. Under the “new conditions,” it was meant to become the autonomous, proactive working and advisory centre for the National Partnership’s cultural and educational work. Although it had taken part in the organization of such spontaneous demonstrations as the second burial of Karel Hynek Mácha, it was soon arranging a number of promotional events in an attempt to centralize, control and regulate the cultural scene. In its cultural and political discourse, it highlighted the topoi of the good Czech book, which became a symbol of resistance and a means for preserving national identity. The most successful promotional event used by the Cultural Council to take control of the entire spectrum of artistic and cultural life within the Protectorate was the December Czech Book Month organized in towns and rural areas. The preparations were strictly centralized and controlled, and it was only possible to exhibit books previously listed by the Cultural Council. “A good Czech book” became a cult object, on the basis of which Protectorate society was newly defined, legitimizing it in the face of overbearing German culture and bolstering its resistance. The event also resulted in economic assistance to the graphic and book industries, while redefining the Czech literary scene and the totalitarization of Czech society.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0285011