Souběžná míjení. Marxismus a zlom v pojetí literární „struktury”

0490876 - ÚČL 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Müller, Richard
Souběžná míjení. Marxismus a zlom v pojetí literární „struktury”.
[Concurrent misses. Marxism and a watershed in the conception of literary „structure”
.]
Česká literatura. Roč. 66, č. 2 (2018), s. 153-181. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA17-22913S
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: structuralism * Marxism * literary structure * Kalivoda, Robert * Mukařovský, Jan * aesthetic function * Macherey, Pierre * unstructureness
Obor OECD: Specific literatures
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:65df82c7-53c6-48b4-a4fd-26a5b97b3ce8

Studie předkládá revizi určitého výrazného momentu českých a francouzských dějin myšlení o literatuře, který se odehrál v druhé polovině 60. let a při němž dochází nejen k vnitřnímu protnutí marxismu se strukturalismem, ale zároveň k posunu a zlomu v pojetí literární struktury. V koncepci marxistického filosofa a historika Roberta Kalivody je podán vývoj strukturální literární estetiky Jana Mukařovského z marxistického a freudovského pohledu a dospívá se – v návaznosti na tvorbu a reflexi meziválečné umělecké avantgardy (Karel Teige) – k pojetí estetické funkce a hodnoty jako průhledných antropických principů a souhrnu funkcí a hodnot mimoestetických. Souběžně formuluje představitel francouzského althusserovského marxismu Pierre Macherey pojetí literární produkce jako specifického modu produkce řeči a literární struktury jako prostoru diference, v němž se dobové ideologické univerzalizace necíleně, nevědomě ocitají v kritickém světle. Zevnitř české strukturalistické tradice – a ve shodě s jejím avantgardním rodokmenem – vzniká pak paralelně v pracích Olega Suse a Milana Jankoviče pojetí literární struktury jako struktury nezcelené a nezcelitelné, jako procesu a dění smyslu, pohybu rozporů, nezavršených však v konečnou a v sobě úplnou syntézu. Analýza vnitřních i vzájemných souvislostí těchto koncepcí nás vede k tomu interpretovat je jako pohyb souběžného míjení – zlom struktury a otevření její dialektiky zde má odlišné rezonance, padající na vrub rozdílným pojetím subjektu a vztahu díla a sociální struktury – a také zmeškané setkání, které ve svých spojitostech pozornosti historikům literární vědy a filosofie dosud převážně unikalo.

This study focuses on a particular distinctive moment in the Czech and French history of literary thinking which took place in the latter half of the 1960s and which saw not only an encounter of Marxism and structuralism, but also a shift and radical change in the conception of literary structure. Marxist philosopher and historian Robert Kalivodapresents the development of Jan Mukařovský’s structural literary aesthetics from a Marxist and Freudian perspective, according to him, Mukařovský’s conception matured — in association with the production and reflection of the interwar artistic avant-garde (Karel Teige) — towards a conception of aesthetic function and value as transparent anthropic principles and work of art as a dynamic ensemble of extra-aesthetic functions and values. Simultaneously, the representative of French Althusserian Marxism Pierre Macherey formulates his conception of literary output
as a specific mode in the production of speech and literary structure as a space of difference, in which the ideological universalizations of the period are unconsciously presented in a  critical light. Within the Czech structuralist tradition  — and in harmony with its avant-garde pedigree — a parallel conception then emerges within the works of Oleg Sus and Milan Jankovič of literary structure as a structure that is unconsolidated and unconsolidatable, as the process and action of meaning, the movement of contradictions that will not have culminated in a final and completed synthesis. Analysis of the internal contexts and interrelations of these conceptions leads us to interpret them as the movement of concurrent misses — a radical change in the structure and the opening of its dialectics here has different resonances, caused by a different conception of the subject and the relationship between the work and the social structure — and also a failed meeting, whose connections have for the most part hitherto escaped the attention of literary studies and philosophy historians.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0285003