Co skrývají známky na vysvědčení?

0490373 - NHÚ 2019 RIV CZ cze V - Výzkumná zpráva
Münich, Daniel - Protivínský, T.
Co skrývají známky na vysvědčení?.
[What’s behind the grades on Czech school certificates?]
Praha: Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., 2018. 24 s. Studie IDEA, 1/2018. ISBN 978-80-7344-444-0
Grant CEP: GA ČR(CZ) GBP402/12/G130
Institucionální podpora: RVO:67985998
Klíčová slova: grades * Czech Republic * gender differences
Obor OECD: Applied Economics, Econometrics
https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_1_2018_Co_skryvaji_znamky/files/downloads/IDEA_Studie_1_2018_Co_skryvaji_znamky.pdf

Dívky v devátém ročníku základních škol dosahují lepších známek než chlapci v matematice i českém jazyce. V anonymně vyhodnocených testech však dívky dosahují lepších výsledků pouze v českém jazyce, zatímco v matematice je naopak chlapci v průměru obdobným rozdílem překonávají. Rozdílnost výsledků v testech v rámci jednotlivých pohlaví je přitom výrazně vyšší než průměrné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Genderové rozdíly v akademických výsledcích měřených testy jsou v odborné literatuře mnohem častěji vysvětlovány rozdílnými vlivy výchovného a sociálního prostředí než odlišnými vrozenými dispozicemi dívek a chlapců. Učitelé při neanonymní klasifikaci matematiky na vysvědčení dávají dívkám lepší známky, než jaké odpovídají jejich výsledkům v anonymně vyhodnocených testech. Dívky dostávají na vysvědčení v průměru o 0,6 klasifikačního stupně lepší známku z matematiky než chlapci, při stejných výsledcích v testech. Námi zjištěné genderové rozdíly v akademických výsledcích a ve známkování jsou v souladu se závěry většiny zahraničních studií.
Analýza ukazuje, že za rozdíly ve známkách chlapců a dívek není ani rozdílný vliv stresu na výsledky v testech, ani rozdílná míra averze resp. obliba předmětů u žáků. Jako pravděpodobná příčina odlišných známek dívek a chlapců se jeví promítání sociálněemočních dovedností žáků do klasifikace. Známky na vysvědčení představují zavedenou zpětnou vazbu o vzdělávacích výsledcích žáka a spoluformují aspirace a rozhodování o dalším studiu. Zkreslení známek a jejich nesprávná
interpretace potom mohou nežádoucím způsobem ovlivňovat budoucí akademickou dráhu
mladých lidí. Naše zjištění otevírají řadu otázek ohledně vhodných změn ve způsobu klasifikace. Jednou z mnoha možných změn ke zvážení je používat ve školách dvě škály hodnocení. Jedna by
postihovala pouze dosažené výsledky a druhá škála by zohledňovala přístup žáka ke vzdělávání, bez ohledu na jím dosažené výsledky.

Girls in the ninth year of elementary school receive better grades in mathematics and Czech language than boys. In anonymously graded tests, however, girls only achieve better results in Czech language, while in mathematics the boys outperform them on average by roughly the same margin. Meanwhile, the variation in test results within each gender is far greater than the average differences between boys' and girls' results. Gender differences in academic results measured through tests are, in the literature, more often seen to reflect different influences in upbringing and social environments, rather than reflecting different innate dispositions among girls and boys. When writing non-anonymous school reports for mathematics, teachers give girls better grades than reflect their actual results in anonymously assessed tests. On their reports, girls are given grades for mathematics that are on average better by 0.6 grade than their male peers who achieved the same anonymous test score. The gender differences we have found in academic results and grading are in line with the findings of most foreign studies. Our analysis shows that the differences between boys' and girls' grades is not a result of differences in the way stress affects test results, nor a difference in pupils' liking for or aversion to the subject in question. The likely cause of the difference in grades between girls and boys is that the grades are influenced by the pupils' socio-emotional skills. Grades on school reports constitute an established means of feedback about each pupil's educational achievements and form one basis upon which aspirations and decisions regarding further study are taken. Biased grades and the incorrect interpretation they may lead to could affect the young people's further academic trajectory in undesirable ways. Our findings raise a number of questions about suitable changes in how grades are given. One of the many possible changes to be considered is to allocate pupils grades on two separate scales, one of which would reflect only the academic results they have achieved and the second only their attitude to learning, without reference to their objective levelof achievement.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0284613