„Jsme spolu tak zadobré, že mi slíbil, abych se nestaral, že tomu pomůžeme a že projde.“: cenzura díla Karla Hynka Máchy

0489433 - ÚČL 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Píša, Petr
„Jsme spolu tak zadobré, že mi slíbil, abych se nestaral, že tomu pomůžeme a že projde.“: cenzura díla Karla Hynka Máchy.
[''We get on so well together that he promised me not to worry about getting help and that it would go through'': Censorship of the work of Karel Hynek Mácha.]
Česká literatura. Roč. 66, č. 1 (2018), s. 34-69. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA16-02328S
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Karel Hynek Mácha * censorship * Czech Romantic poetry * 19th century * history of publication
Obor OECD: Specific literatures
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:a13868b6-b629-4016-82cc-7e96c46dbf05

Studie se zaměřuje na problematiku vlivu cenzury na vydávání díla Karla Hynka Máchy před rokem 1848, a to mimo jiné na základě dosud neprobádaných seznamů knih povolených cenzurou. Představuje cenzurní osudy jednotlivých Máchových děl v chronologickém pořadí. Věnuje se především otázce Cikánů a Máje, z nichž první byly v únoru 1836 odmítnuty, druhý byl naopak ve stejném měsíci povolen k tisku. Tradovaná anekdota o Máchově neformální intervenci u cenzora Zimmermanna je pravděpodobná, na rozdíl od dosavadní tradice ovšem nové prameny dokládají, že cenzura si v případě Máje vynutila blíže neurčené modifikace v rukopisu. Studie dále zasazuje nově objevené záznamy o cenzuře připravovaného posmrtného vydání Máchových děl do kontextu ostatních zpráv o jeho přípravách a ukazuje, že na nezdaru vydávání Máchových posthum ve čtyřicátých letech 19. století neměla cenzura bezprostřední vliv. Věnuje se škrtům v životopisné studii o Máchovi od Karla Sabiny a zabývá se otázkou, proč bylo Máchovo dílo Cikáni roku 1836 cenzurou odmítnuto, v letech 1842 a 1844 naopak povoleno. Pravděpodobně zde hrálo roli žánrové označení román, které bylo v kontextu cenzurní legislativy problematické.

This study focuses on the issues surrounding the effects of censorship on the publication of Karel Hynek Mácha's work before 1848, e.g. on the basis of previously unresearched lists of books passed by the censors. It presents the way the censors dealt with each work by Mácha in chronological order, primarily focusing on the issues involved in Cikáni and Máj, the former having been rejected in February 1836, whereas the latter was passed for publication that same month. The anecdote that has been passed down regarding Mácha's informal intervention with Zimmermann the censor is most likely true, but then in contrast to the previous tradition new sources indicate that in the case of Máj the censors were responsible for some unidentified alterations in the manuscript. The study also sets the newly discovered records of the censorship of the posthumous edition of Mácha's works under preparation within the context of other reports on its preparations, and shows that censorship had no direct part to play in the lack of success of the publication of Mácha's posthumous works in the 1840s. It also focuses on the deletions in Karel Sabina's biographical study of Mácha and deals with the question of why Mácha's Cikáni was rejected by the censors in 1836, but then passed in 1842 and 1844. A role was probably played here by the genre description of novel, which was problematic in the context of censorship legislation.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0283843