Slovo jako definice: Komenského logický purismus

0489380 - FLÚ 2019 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Pavlas, Petr
Slovo jako definice: Komenského logický purismus.
[Word as a Definition: Comenius' Logical Purism.]
Studia Comeniana et historica. Roč. 47, 97/98 (2017), s. 55-72. ISSN 0323-2220
Grant CEP: GA ČR GB14-37038G
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Comenius * universal language * perfect language * definition * language planning
Obor OECD: Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Jitse van der Meer a Richard Oosterhoff se domnívají, že neúspěšný protestantský pokus stanovit hranice alegorické biblické exegezi a fixovat význam pasáží Písma vedl k uvědomění si nedokonalosti přirozeného, verbálního jazyka. Proto se raně novověcí filosofové obrátili k přírodě a pokoušeli se nalézt dokonalý jazyk v matematice a logice. Tato hypotéza však musí být revidována: již celý středověk si uvědomoval porušenost běžného jazyka. Rozhodujícím impulzem vzestupu hnutí za dokonalý jazyk se tak jeví být spíše postreformační doktrinální pluralita a konfesionální diverzita, která vedla k potřebě argumentace prostředky přirozené teologie za účelem přesvědčení heterodoxní strany či nalezení doktrinálního konsenzu. Aby se vyhnuli logomachii, někteří raně novověcí filosofové se pokoušeli vyvinout dokonalé a univerzální jazyky. Jedním z nich byl i Jan Amos Komenský. Cílem článku je nastínit Komenského návrh “věcného jazyka” (lingua realis), který představuje jednu kapitolu v rámci raně novověkého jazykového plánování. Pokouší se ukázat, jak Komenského projekt - se svým “logickým purismem”, programem “slova jako definice”, kombinatorickými ambicemi a úsilím nový jazyk nikoli obnovit, ale vytvořit - náleží již k raně novověkému matematizujícímu myšlení. Zkoumá také možné vzájemné vlivy mezi projekty Komenského, Pella, Culpepera a Lodwicka. Článek je zamýšlen jako doplněk objevů Rhodriho Lewise z komeniologické perspektivy.


Jitse van der Meer and Richard Oosterhoff suggest that the unsuccessful Protestant attempt to mark out the boundaries of allegorical biblical exegesis and to fix the meaning of scriptural passages caused the awareness of the imperfection of the verbal language. Therefore, early modern philosophers “turned to nature” and strived to find the perfect language in mathematics and logic. This hypothesis needs to be revised: already the entire Middle Ages had been aware of the corruptedness of the verbal language. The decisive impulse for the rise of the perfect language movement seems to be rather the doctrinal plurality and the confessional diversity following the Reformation, because of which there arose the need of argumentation by means of natural theology for the sake of persuasion of the heterodox party or finding of a doctrinal consent. To avoid logomachy, some early modern philosophers tried to develop the perfect and universal language. One of them was Jan Amos Comenius. The aim of the paper is to outline Comenius’s design of the real language (lingua realis) that represents one chapter from the early modern language planning. It tries to show how Comenius’s project – with its “logical purism”, “word as definition” program, combinatorial ambitions and the effort not to restore, but to create the perfect language – belongs to the early modern mathematizing thought. The possible mutual influence among the projects of Jan Amos Comenius, John Pell, Cheney Culpeper and Francis Lodwick is discussed. The paper is intended as a complement of Rhodri Lewis’s discoveries from the perspective of Comenius studies.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0283811