Archeobotanické analýzy raně středověkých vrstev z Olomouce, Denisovy ulice, před kostelem P. Marie Sněžné

0488951 - ARÚB 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Kočár, Petr - Kočárová, R.
Archeobotanické analýzy raně středověkých vrstev z Olomouce, Denisovy ulice, před kostelem P. Marie Sněžné.
[Archaeobotanical analyses of early medieval layers from Olomouc, Denisova Street, in front of the Church of Our Lady of the Snows.]
Přehled výzkumů. Roč. 58, č. 2 (2017), s. 129-140. ISSN 1211-7250
Grant CEP: GA ČR GA15-22658S
Klíčová slova: Early Middle Ages * Slavic period * archaeobotany * anthracology
Obor OECD: Archaeology
http://prehled-vyzkumu.arub.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/arub-prehled-vyzkumu/prehled-cisel-a-clanku/prehled-vydanych-cisel/files/PV-58-2_Kocar_Kocarova_.pdf

Součástí archeologického výzkumu v lokalitě Olomouc – kostel Panny Marie Sněžné byla i archeobotanická analýza. Soubor rostlinných zbytků rozšiřuje naše znalosti o životním prostředí a ekonomice v 10. a 11. století na střední Moravě. Užitkové taxony zjištěné makrozbytkovou analýzou odráží poměrně dobře sortiment soudobých užitkových druhů. Analýza potvrdila prvořadý význam nahé pšenice (Triticum aestivum typ.) na zkoumané lokalitě mezi obilninami (dominuje mezi zuhelnatělými makrozbytky). Proso (Panicum miliaceum) dominuje v souboru mineralizovaných zbytků, což může být důsledek odlišné pravděpodobnosti mineralizace prosných makrozbytků. Učiněn byl také doklad pěstování jabloně domácí (Malus domestica). Nález makrozbytků jalovce chvojky (Juniperus sabina) je podezřelý a může být důsledkem kontaminace vzorku novověkým materiálem, i když nález v raném středověku nelze vyloučit. Přítomnost nažky chmele (Humulus lupulus) a jedné naklíčené obilky ječmene (Hordeum vulgare) může indikovat vaření piva. Makrozbytky planých druhů rostlin odrážejí zejména lokální synantropní vegetaci a segetální vegetaci obilných polí. Nízký podíl mokřadních druhů naznačuje suchý charakter zkoumané situace. Analýza uhlíků dokládá prvořadý význam exploatace dubu (Quercus) jako konstrukčního i palivového dřeva. Dřevo bylo pravděpodobně získáváno především z dubohabřin a lužních lesů (tvrdý luh indikuje zejména výraznější podíl stanovištně náročnějších listnáčů - jilmu a javoru). Vyšší podíl světlomilných dřevin (bříza, topol/vrba, líska) dokládá poměrně výrazné narušení lesních společenstev (prosvětlení těžbou, lesní pastvou, vypalováním apod.). Nezuhelnatělé dřevo bylo zjištěno jen ve velmi malém množství. Zjištěn byl jen jehličnatý taxon jedle/smrk (Abies/Picea) sloužící zejména ke konstrukčním účelům.

Archaeobotanical analyses of 9 sediment samples (8 contexts) yielded 469 charred and mineralised seed and fruit remains andal and wood fragments. An assemblage of approximately 50 plant taxa contain many useful plants and is used to reconstruct the vegetation in the vicinity of the site. The proportion of individual cereals seems to correspond with the “early medieval standard” for Czech Republic, with the dominance of naked wheat (Triticum aestivum typ.) in carbonised and high proportion of millet (Panicum miliaceum) in mineralised subassemblage. Wild plants (mostly ruderal and segetal species) document the existence of synanthropic habitats in open, non‑forested landscape. The taxa determination of charcoal and wood remains provide evidence that oak has been used as the most important fuel wood and construction timber. Wood for fuel and construction were obtained predominantly from mesophilic oak woodland with hornbeam and from alluvial hardwood forests, both strongly affected by human impact.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0283458