Sborník k životnímu jubileu profesorky Marie Čechové

0488394 - ÚJČ 2018 CZ cze M - Část monografie knihy
Hoffmannová, Jana - Hoffmann, B.
Jazyková komika a intertextovost v pozdních písňových textech Jiřího Suchého.
[Linguistic humour and intertextuality in Jiří Suchý’s recent song lyrics.]
Sborník k životnímu jubileu profesorky Marie Čechové. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017 - (Romaševská, K.), s. 47-56. ISBN 978-80-7465-256-1
Klíčová slova: Jiří Suchý * song lyrics * rhymes * verse structure * enjambment * Standard and Common Czech * intertextuality * linguistic humour * poetic metaphors
Obor OECD: Linguistics

Příspěvek je věnován písňovým textům z her J. Suchého z let 2001–2011. Autoři se snaží ukázat, v čem se Suchého poetika za dlouhých šedesát let jeho tvorby nezměnila: ke konstantám jeho jazykové komiky patří hýřivá produkce rýmů, vynalézavá práce s veršovým členěním a se zvukovou stránkou veršů, využívání nespisovných prostředků a stylových kontrastů a zasazování textů do intertextového prostředí a do různých, často asociativně navozovaných kontextů. Srovnání nejnovějších textů se staršími však přece jen naznačuje určitou redukci původních postupů: Suchý vychází vstříc vkusu současného publika omezováním originální práce s jazykem, ústupem absurdního a groteskního humoru, úbytkem obrazných básnických vyjádření i některými společenskokritickými aluzemi.

The paper explores song lyrics in plays written by Jiří Suchý in 2001–2011. The authors seek to identify the features of Suchý’s poetics that remained unchanged throughout his career spanning six decades: his linguistic humour has been characterized by lavish rhymes, inventive verse structure and sound, colloquial language and contrasting styles; furthermore, Suchý has continued to employ intertextuality, placing his texts into different contexts, often evoked by association. However, by comparing his older lyrics with recent ones, we have found the poet has reduced some of his traditional methods: in order to accommodate the tastes of contemporary audiences, Suchý has limited his language creativity, absurd and grotesque humour, and poetic metaphors, while, on the other hand, introducing social-critical references.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0282980