Píseň svatého Vojtěcha. Tradice písně Hospodine pomiluj ny, svatovojtěšská legenda a pražský Slovanský klášter

0488306 - EÚ 2018 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Slavický, Tomáš
Píseň svatého Vojtěcha. Tradice písně Hospodine pomiluj ny, svatovojtěšská legenda a pražský Slovanský klášter.
[The song of saint Adalbert. The tradition of the song Hospodine pomiluj ny (Lord, have mercy on us), Saint Adalbert legend and the Slavonic monastery in Prague.]
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz. Praha: Artefactum, 2017 - (Kubínová, K.; Benešovská, K.; Čermák, V.; Slavický, T.; Soukup, D.; Šimek, Š.), s. 79-99. ISBN 978-80-86890-92-0.
[Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz. Praha (CZ), 05.10.2016-06.10.2016]
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: Charles IV. * Slavonic liturgy * Czech hymnology * Czech literature * Prague Slavonic monaster
Obor OECD: Performing arts studies (Musicology, Theater science, Dramaturgy)

Studie se zabývá dějinami recepce nejstarší české duchovní písně Hospodine pomiluj ny. Původ textu, poprvé zapsaného ve 14. století se dnes datuje do 10.-11. století, struktura textu i nápěvu je odvozena ze západního typu litanií v církevní slovanštině. Dějiny recepce této písně zahrnují její využití v různých funkcích, náležejících formě litanie (v rámci liturgie, při královské korunovaci, před bitvami, v čase nebezpečí, pro získání odpustků). Dlouhá tradice písně zahrnuje několik různých - i historizujících - redakcí. Dvě různé tradice recepce písně se krátce protly v liturgii Emauzského kláštera (s kostele zasvěceným mj. sv. Vojtěchovi, domnělému autorovi písně) ve 14. století. Lze doložit též souvislost mezi melodií písně Hospodine pomiluj ny a tradicí hlaholského zpěvu v Chorvatsku.

The article deals with the reception of the oldest Czech song Hospodine pomiluj ny, which circulated as the song of Saint Adalbert. The most recent dating of the text between the 10th and 11th century solved the disputes about the age of the song and supported the earlier allegation that both the text and the melody were derived from the church slavonic version of litanies which had been used abundantly in west Europe from the 1st milleny as the standard form of the people's worship. The gathered documentation speaks about the tausend-year tradition which was accompanied by the development and varieties and which later underwent several historicizing redactions (in the 17th, 19th and 20th centuries). Continuity of the recitation cadence of the old layers of western choral music appears in the individual versions of melody and is analogous with the melodies of the traditional glagolitic chant in Croatia.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0282910