Vyšehrad v době Karla IV. a Václava IV. Neznámá tvář královského hradu v ikonografii z počátku 17. století

0488276 - ÚDU 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Uličný, Petr
Vyšehrad v době Karla IV. a Václava IV. Neznámá tvář královského hradu v ikonografii z počátku 17. století.
[Vyšehrad in the period of Charles IV and Wenceslas IV. Unknown appearance of the royal castle in the early 17th century iconography.]
Staletá Praha. Roč. 33, č. 1 (2017), s. 120-143. ISSN 0231-6056
Institucionální podpora: RVO:68378033
Klíčová slova: Prague * Vyšehrad Castle * palace * fortification * rotunda of St Martin * Giovanni Pieroni * Aegidius Sadeler * Roelandt Savery * Paulus van Vianen
Obor OECD: Arts, Art history

V univerzitní knihovně v Bologni se nalézá plán s návrhem fortifikace Vyšehradu od florentského architekta a vojenského inženýra Giovanniho Pieroniho, který vznikl asi v roce 1626. Obsahuje i zaměření tehdejšího stavu hradu podrobně vykresleného zejména v areálu bývalé královské akropole. Stejně cenné pro topografii Vyšehradu jsou také pohledy provedené holandskými kreslíři, kteří pracovali v Praze na dvoře Rudolfa II., Roelandta Saveryho a Paula ven Vianena. Všechny tyto dokumenty pomáhají lépe interpretovat známé ikonografické prameny, zejména dva Sadelerovy prospekty z roku 1606, a vykreslit královskou akropoli v mnohem detailnější podobě. Přinášejí také nové poznatky o uspořádání akropole v době Karla IV. a Václava IV., zejména pomáhají objasnit otázky týkající se bran a podoby paláců.

The University Library in Bologna possesses a plan dated circa 1626, by the Florentine architect and military engineer Giovanni Pieroni, concerning proposed fortification with a contemporary survey of Vyšehrad castle, drawn in particular detail in the area of the ruined former royal acropolis. Also prospects by the Dutch draftsmen, Roelandt Savery and Paulus van Vianen, who worked in Prague at the court of Rudolph II, are equally valuable for the topography of Vyšehrad. These documents help to interpret other known iconographic sources, mainly the two Sadeler´s prospects from 1606, and depict the royal acropolis in greater detail. They also bring new knowledge of its layout in the period of Charles IV and Wenceslas IV, especially regarding the questions about its gates and palaces.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0282873