Počet záznamů: 1  

Biogeografické a historické aspekty výskytu výmladkových lesů (pařezin) v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny

  1. 1.
    0486877 - ÚGN 2018 cze K - Konferenční příspěvek (tuzemská konf.)
    Lacina, Jan - Halas, Petr
    Biogeografické a historické aspekty výskytu výmladkových lesů (pařezin) v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny.
    [Biogeographical and historical aspects of the occurrence of coppiced woods in the north-east part of the Bohemian-Moravian Highlands.]
    Fyzickogeografický sborník 15: Fyzická geografe – krajinná ekologie – udržitelný rozvoj - Příspěvky z 34. výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti. Brno: MU Brno, 2017 - (Herber, V.), s. 60-68. ISBN 978-80-210-8844-3.
    [výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti - Fyzická geografe – krajinná ekologie – udržitelný rozvoj /34./. Brno (CZ), 08.02.2017-09.02.2017]
    Institucionální podpora: RVO:68145535
    Klíčová slova: coppice * hornbeam * Českomoravská vrchovina highlands
    Obor OECD: Biodiversity conservation
    https://is.muni.cz/www/1060/50528429/Physical_Geography_Proceedings_15.pdf

    Při výzkumu výmladkových lesů v okrajové části Českomoravské vrchoviny mezi Tišnovem a Bystřicí nad Pernštejnem byly zaznamenány desítky výmladkových porostů s dominancí habru (Carpinus betulus). Méně často se zde setkáváme s dalšími výmladkovými dřevinami – dubem (Quercus petraea agg.), bukem (Fagus sylvatica) a javory, zejména babykou (Acer campestre). Většinou se jedná o izolované ostrůvky uprostřed polí a luk, o místa s drobnými skalkami, kam bylo vynášeno kamení z okolních pozemků. Pozoruhodné je, že teplomilný habr zde roste nejen ve 2. bukodubovém a 3. dubobukovém vegetačním stupni (svaz Carpinion), ale vystupuje zde až k 650 m n. m. na pomezí 4. bukového a 5. jedlobukového vegetačního stupně (svaz Fagion). Je zřejmé, že výmladkové habrové porosty zde byly dlouhodobě podporovány jako zdroj dřeva s vysokou výhřevností v blízkosti vesnic. Nejčastějšími bylinnými průvodci převážně habrových lesíků jsou Asarum europaeum, Convallaria majalis, Galium odoratum, Galeobdolon montanum, Polygonatum multiflorum, Poa nemoralis a Viola reichenbachiana. Diagnostický druh svazu Carpinion Hepatica nobilis byl zaznamenán jen na 13 ze 120 lokalit; habr zde roste daleko za hranicí výskytu tohoto hájového druhu. Bylo zjištěno, že druhová diverzita podrostu izolovaných lesíků je závislá na délce doby zalesnění. Závisí také na členitosti krajinné mozaiky a podílu lesních a nelesních ploch v okolí.

    Research into coppiced woods on the edge of the Bohemian-Moravian Highlands, between Tišnov and Bystřice nad Pernštejnem, revealed dozens of copses, with hornbeam (Carpinus betulus) prevailing. Other species of coppiced trees were less frequent, including oak (Quercus petraea agg.), beech (Fagus sylvatica) and maple, especially field maple (Acer campestre). In the main, they form separate islands in the midst of fields and meadows, and the places where rocks removed from surrounding fields used to be heaped. Remarkably, the warmth-loving hornbeam occurs not only in the second beech-oak and third oak-beech vegetation stage (Carpinion alliance), but reaches 650 m above sea level on the border between the fourth beech and fifth fir-beech vegetation stage (Fagion alliance). It is obvious that coppiced hornbeam stands there were once encouraged around villages as sources of timber of great heating potential. The most frequent herbs accompanying hornbeam woods are Asarum europaeum, Convallaria majalis, Galium odoratum, Galeobdolon montanum, Polygonatum multiflorum, Poa nemoralis and Viola reichenbachiana. The diagnostic species of the Carpinion Hepatica nobilis alliance was only recorded in 13 of 120 locations, with hornbeam growing there far beyond the boundaries of its typical occurrence. It was disclosed that the species diversity of the undergrowth of isolated woods depends on the period of forestation, the segmentation of the landscape mosaic and on the proportion of forested to non-forested areas in the surroundings.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0281581

     
    Název souboruStaženoVelikostKomentářVerzePřístup
    UGN_0486877.pdf22.1 MBVydavatelský postprintpovolen
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.