Vzpomínání na Rukopisy. Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský v memoárech

0486151 - ÚČL 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Dobiáš, Dalibor
Vzpomínání na Rukopisy. Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský v memoárech.
[Remembering the Manuscripts. The Manuscript of Dvůr Králové and the Manuscript of Zelená Hora in Memoirs.]
Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum. Roč. 62, 3/4 (2017), s. 52-62. ISSN 2570-6861. E-ISSN 2570-687X
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Manuscript of Dvůr Králové * Manuscript of Zelená Hora * memoir literature * second half of the 19th century * beginning of the 20th century
Obor OECD: Specific literatures

V memoárové literatuře druhé poloviny 19. a počátku 20. století představovaly Rukopisy královédvorský a zelenohorský jako umělecké a historické dílo jedinečnou figuru vzpomínání, propojující sféru soukromou a veřejnou. V souvislosti s tím vystupovaly přinejmenším ve třech podobách: jako prostředek národní iniciace, předmět obran, které integrovaly národní kolektiv (a to i v kontrastních reflexích některých německočeských autorů), a jako základ nové, kritické identity českého národa. Vedle faktografické hodnoty těchto memoárů ve srovnání s tiskem, korespondencí a dalšími prameny, zvláště pokud jde o informace soukromého rázu, zaslouží pozornost střety jednotlivých přístupů k RKZ a vícevrstevnost identit v nich a narativní, umělecké postupy jako nástroj překonávání spojených konfliktních bodů minulosti.

In the memoir literature developed in the second half of the 19th century and the beginning of the 20th century, the Manuscript of Dvůr Králové and the Manuscript of Zelená Hora represented unique figures of memory as works of art and attacked and defended symbols of the historical roots of the Czech nation. In memoirs, in particular by Czech writers and participants in the disputes over the manuscripts, they thus appeared in at least three forms: as a means of national initiation, as a subject of defence that integrated the nation (actually also in the contrasting reflections of some German-Czech authors), finally, after T. G. Masaryk’s revelation of their origin, as the basis of the new, critical identity of the Czech nation. Apart from the factual value of these memoirs in comparison with the press, correspondence and other sources, especially concerning private information, attention should also be paid to conflicts between individual approaches to the two manuscripts and their multilayered identities as well as narrative procedures as an instrument to overcome associated conflict points of the past.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0281012