Funkce lícního nervu po mikrochirurgické léčbě\nvestibulárního schwan nomu

0481785 - ÚEM 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Fík, Z. - Chovanec, M. - Zvěřina, E. - Kluh, J. - Profant, Oliver - Kraus, J. - Hrubá, S. - Čada, Z. - Procházková, K. - Plzák, J. - Betka, J.
Funkce lícního nervu po mikrochirurgické léčbě
vestibulárního schwan nomu.
[Facial Nerve Function after Microsurgical Removal of the Vestibular Schwannoma.]
Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie. Roč. 80, č. 5 (2017), s. 545-551. ISSN 1210-7859. E-ISSN 1802-4041
Institucionální podpora: RVO:68378041
Klíčová slova: facial nerve * vestibular schwannoma * microsurgery
Obor OECD: Otorhinolaryngology
Impakt faktor: 0.508, rok: 2017

Technický rozvoj mikrochirurgie ve 20. století vedl k výraznému snížení mortality a morbidity
operační léčby vestibulárních schwan nomů. Jedním z hlavních kritérií hodnocení úspěchu operace
se stala pooperační funkce lícního nervu. Retrospektivně jsme analyzovali soubor 90 pa cientů
operovaných v letech 2010– 2012 retrosigmoidním-transmeatálním přístupem. Cílem práce bylo
zhodnotit faktory mající vliv na pooperační funkci lícního nervu. Kontinuita lícního nervu byla
narušena v devíti případech (10 %). V těchto případech byla vždy provedena rekonstrukce. Jako
statisticky významné parametry úspěšnosti zachování kontinuity lícního nervu byly stanoveny
pozice nervu vůči tumoru, prodloužení a rozprostření nervu do plochy, dále pak cystický
charakter nádoru a míra zasahování do vnitřního zvukovodu. Defi nitivní výborné až dobré funkce
(1.– 3. stupeň dle House-Brackman na) dosáhlo 96 % pa cientů, u kterých byl lícní nerv zachován.
Ve skupině pa cientů po rekonstrukci dosáhlo dobré funkce 67 % pa cientů. Závěrečný stimulační
práh determinoval časný pooperační výsledek. Neprokázali jsme však vztah mezi výsledkem
a defi nitivní funkcí lícního nervu. V současné době se daří zachovat kontinuitu lícního nervu
u většiny operovaných pa cientů. Je potřeba defi novat prognostické faktory, které jsou spojeny
se zvýšeným rizikem poškození lícního nervu, a implementovat tyto faktory do rozhodování
o vhodné léčebné strategii.

Technological development in microsurgery during the 20th century has led to a signifi cant
decline in mortality and morbidity of surgical management of vestibular schwannoma.
Postoperative facial nerve function is among the main criteria of success. A retrospective analysis
focused on 90 patients undergoing retrosigmoid-transmeatal surgery of vestibular schwannoma
during 2010–2012. The aim of the study was to evaluate perioperative factors associated with
postoperative facial nerve function. Facial nerve was discontinued in nine cases (10%) and
was subsequently reconstructed. The position of the facial nerve to the tumor, morphological
changes (e.g. elongation and splaying), cystic component of a tumor and an extent of tumor
growth into the fundus of the internal acoustic meatus were among the parameters aff ecting
facial nerve preservation. Defi nitive excellent to good function (House-Brackmann grade 1–3)
was achieved in 96% of patients in the group with preserved facial nerve continuity. There was
67% of patients with good defi nitive postoperative function in the facial nerve reconstruction
group. Stimulation threshold at the end of the surgery brought no signifi cant information about
defi nitive function of the facial nerve but it predicted early postoperative outcome. At present,
the facial nerve continuity can be preserved in the vast majority of surgically managed vestibular
schwannomas cases. It is crucial to defi ne prognostic factors infl uencing the facial nerve injury
outcome and include them into a decision-making protocol. Equally, it is necessary to defi ne
factors leading to unfavorable outcomes of the facial nerve function despite its anatomical
preservation.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0277270