Archeologicky nezachycené sídelní aktivity mladého pravěku doložené pylovým a sedimentárním záznamem

0479184 - ARÚ 2018 SK cze A2 - Abstrakt ze sborníku
Dreslerová, Dagmar - Kozáková, Radka - Strouhalová, Barbora - Poništiak, Š. - Chuman, T. - Abraham, V. - Šefrna, L.
Archeologicky nezachycené sídelní aktivity mladého pravěku doložené pylovým a sedimentárním záznamem.
[Invisible archaeological settlement activities in later prehistory documented by pollen and sedimentary evidence of a human impact.]
Kniha abstraktov 13. konferencie environmentálnej archeológie 6.-7. február 2017, Nitra, Slovenská republika. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2017 - (Hajnalová, M.; Beljak Pažinová, N.; Šimunková, K.). s. 24. ISBN 978-80-558-1140-6.
[Konferencia environmentálnej archeológie /13./. 06.02.2017-07.02.2017, Nitra]
Institucionální podpora: RVO:67985912
Klíčová slova: palynology * sediments * archaeology * human impact
Kód oboru RIV: AC - Archeologie, antropologie, etnologie
http://www.karch.ff.ukf.sk/documents2017/13KEA2017_Kniha_abstraktov.pdf

Příspěvek se zabývá vývojem krajiny a osídlení povodí Robečského potoka na Českolipsku mezi ca. 300 BC a AD 600. Přestože místní přírodní podmínky a sprašové podloží byly příznivé pro zemědělství, stopy pravěkého osídlení jsou velmi řídké a přirozený vývoj půd a vegetace zde trvá ve srovnání s tradiční sídelní oblastí mnohem déle. První doložená sídelní aktivita z doby laténské způsobila mohutnou erozi odlesněných luvizemí a albeluvizemí a jejich následnou akumulaci v místním mokřadu u obce Okna. Erozní proces pokračoval následně i po zániku laténského sídliště po více než 500 let, přestože opakované povrchové průzkumy v povodí zachytily pouze keramické zlomky ze 12. století n.l. a mladší. Pylový a sedimentární záznam z mokřadu však přesvědčivě ukazuje lidskou aktivitu v okolí Oken i v době římské a době stěhování národů. Tento případ není ojedinělý a podtrhuje význam environmentálních analýz ke zjišťování osídlení zejména archeologických špatně zachytitelných období nebo míst, která jsou obtížně zkoumatelná klasickým archeologickým výzkumem. Rychlá změna podmínek po prvním odlesňování a následné pravěké lidské aktivity vedly k degradaci půdy a vytvoření nových půdních typů, což se později ani ve středověku ani v novověku neopakovalo.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0275236