Ještě ke slovu ještě

0478282 - ÚJČ 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Nejedlý, Petr
Ještě ke slovu ještě.
[Once more on the word ještě.]
Bohemica Olomucensia. Roč. 8, č. 3 (2016), s. 38-48. ISSN 1803-876X.
[Jazykovědný strukturalismus na počátku 21. století. Olomouc, 24.04.2014-24.04.2014]
Grant CEP: GA ČR GAP406/10/1153
Institucionální podpora: RVO:68378092
Klíčová slova: Miroslav Komárek * lexical unit ještě (= still, yet) * grammatical analysis * lexicological analysis * lexical meaning
Obor OECD: Linguistics

Příspěvek porovnává syntakticko-sémantickou analýzu lexému ještě, kterou provedl r. 1958 Miroslav Komárek, se slovníkovým zpracováním téhož lexému v diachronním slovníku. Komárek pracuje se dvěma základními opozicemi: vychází z místa lexému v syntaktické struktuře věty (podle toho, je-li vázán na predikát, nebo na některé valenční doplnění) a dále rozlišuje významy vyjadřující kontrastivně-konfrontační vztah (nesoulad s předpokládanou časovou hranicí děje) a významy vyjadřující návaznost děje (připojování, zmnožování týchž jevů). Naproti tomu lexikologie vychází z etymologie (lexém primárně vyjadřuje vztah k nějaké prostorové hranici označující obecné směřování k něčemu) a z významového vývoje lexému: za výchozí považuje časovou modifikaci děje (jeho vztah k předpokládané časové hranici): lexém vyjadřuje primárně nesoulad s touto uzuální hranicí, sekundárně její překročení, které vede k dosažení hranice jiné a které se realizuje jako připojování další fáze děje až do jeho naplnění, proto také se ve staré češtině lexém minimálně pojí s komparativem. Syntaktická pozice lexému nehraje roli. Závěrem autor konstatuje, že gramatik Komárek přesně vystihl základní významové rysy daného lexému, které jsou klíčové i pro lexikální analýzu. Lexikologie však nemusí zkoumat vázanost na predikát ani kritérium časových vztahů, místo toho sleduje významové posuny založené na přítomnosti různých sémantických rysů. Přesto je Komárkova analýza pro lexikologii velmi cenná a lze ji využít při lexikografickém zpracování.

The article compares the syntactic-semantic analysis of the lexical unit ještě (still, yet), made by Miroslav Komárek in 1958, with lexicographical treatment of the same lexeme in a Czech diachronic dictionary. Komárek works with two basic oppositions: his description starts on the position of the lexeme in syntactic structure of the sentence (according to the fact if the lexeme is construed with predicate or with some other valency complement), further, he distinguishes between meanings expressing contrastive-confrontational relationship (discrepancy in supposed temporal limits of the action) and meanings expressing continuity of the action (connecting, multiplying the same phenomena). On the other hand, lexicology is based on the etymology (primarily, the lexeme expresses relation to some spatial limit denoting common heading for something) and on the semantic development of the lexeme, lexicology considers temporal modification of the action as a starting point (its relationship to the supposed temporal limit): the lexeme expresses discrepancy in the usual limit primarily, secondarily, its exceeding which leads to another limit and is realized as a connection of another phase of the action until the full realization of the action. Therefore, the Old Czech lexeme ještě takes comparative minimally. The syntactic position of the lexeme does not make any difference. Finally, the author claims the grammarian Komárek has precisely grasped basic semantic features of the lexeme which are also crucial for the lexical analysis. However, the lexicology does not need to study either the bond on the predicate, or the criterion of temporal relations, it follows semantic shifts based on different semantic features instead. Nevertheless, Komárek´s analysis is still of a great importance for the lexicology and it is possible to exploit it in lexicographical treatment.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0282526