Strany na ústupu, lídři na vzestupu? Personalizace volebního chování v České republice

0477269 - SOÚ 2018 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Linek, Lukáš - Voženílková, M.
Strany na ústupu, lídři na vzestupu? Personalizace volebního chování v České republice.
[The Decline of the Party and the Rise of Party Leaders? The Personalisation of Voting Behaviour in the Czech Republic
.]
Sociologický časopis / Czech Sociological Review. Roč. 53, č. 2 (2017), s. 147-180. ISSN 0038-0288. E-ISSN 0038-0288
Grant CEP: GA ČR GA13-29032S
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: leader effects * party identification * personalization of politics
Obor OECD: Political science
Impakt faktor: 0.432, rok: 2017
http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/188-sociologicky-casopis-czech-sociological-review-2-2017/3703

Cílem tohoto článku je analyzovat personalizaci volebního chování českých voličů během posledních dvou desetiletí. Studie zkoumá, zda roste tzv. efekt lídrů tak, jak předpokládá literatura o personalizaci politiky. Alternativní vysvětlení volby strany zdůrazňují stabilní roli konfliktních linií a levo-pravé orientace s minimálním prostorem pro efekt lídrů, případně jeho růstu. Tento článek testuje rovněž stranicky podmíněné hypotézy. Tyto hypotézy jsou testovány pomocí čtyř českých povolebních průzkumů (1996-2013). Volební rozhodnutí jsou modelována pomocí navrstvených matic (pro každé volby) s užitím logistické regrese. K řešení problému endogenity mezi volebním rozhodnutím a stranickou identifikací je užita instrumentální proměnná. Výsledky ukazují, že nedošlo k žádnému zvýšení efektu lídrů v České republice. Efekt stranických lídrů je spíše stabilní napříč všemi čtyřmi analyzovanými volbami. Přesto text dokazuje, že straničtí lídři hrají větší roli při rozhodování voličů nových, populistických a nelevicových stran, ačkoli efekt není velký.

The aim of this article is to analyse the personalisation of Czech voters’ behaviour during the last two decades. This study examines if the effect of party leaders on party choice has increased as the vote personalisation literature suggests. Alternative explanations of party choice emphasise the stable role of cleavages and left-right orientation, leaving limited space for leadership effects and their growth. In addition, this paper also tests party-specifi c hypotheses. These hypotheses are tested using four Czech post-election surveys (1996–2013). Vote choices are modelled using stacked data matrices (for each election) and a logistic regression estimator. An instrumental variable approach is used to deal with the endogeneity between vote choice and party identifi cation. The results show that there has been no increase in party leadership effects in the Czech Republic. Party leader effects are largely stable across the four elections examined. The article reveals that party leaders play a greater role in the decision-making calculus of voters of new populist non-leftist parties, however, the effects are not large.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0274650