„Nebyl nikterak citlivůstkářem ani básníkem, jehož svět uzavírá se v komnatě…“ Počátky českého poznávání osobnosti a díla Petka Račova Slavejkova\n

0471820 - SLÚ 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Černý, Marcel
„Nebyl nikterak citlivůstkářem ani básníkem, jehož svět uzavírá se v komnatě…“ Počátky českého poznávání osobnosti a díla Petka Račova Slavejkova
.
[“He was in no way a high-strung person, neither a poet, his world was limited to a chamber…” Beginnings of the Czech knowledge of Petko Rachov Slaveykov’s personality and work.]
Studia Ethnologica Pragensia. Roč. 2, Č. 2 (2016), s. 57-85. ISSN 1803-9812. E-ISSN 2336-6699
Institucionální podpora: RVO:68378017
Klíčová slova: Czech-Bulgarian cultural relations * Folklore studies * Literary reception * Artistic translation * Bulgarian national revival * Albanians
Kód oboru RIV: AJ - Písemnictví, masmédia, audiovize
http://sites.ff.cuni.cz/studiaethnologicapragensia/wp-content/uploads/sites/3/2017/01/marcel_cerny_57-85.pdf

Studie je věnována počáteční recepci díla bulharského obrozenského básníka, novináře a folkloristy Petka Račova Slavejkova (1827–1895) v českém prostředí. Již počátkem 50. let 19. století využíval Ignác Jan Hanuš jeho paremiologickou sbírku, vyšlou ovšem anonymně, v dalších letech o něm informovali Vasil D. Stojanov, Konstatin Jireček, Andrej V. Zechirov (Panov), Jan Neruda, Josef Jakub Toužimský, Kojčo Božkov, Emanuel Fait aj. Slavejkovovu uměleckou stránku poznalo české publikum poměrně pozdě – r. 1887 vyšel překlad jeho povídky s albánským námětem Krvopomsta (přel. Karel Červenka) a r. 1901 a 1904 jeho několik básní (přel. Vladislav Šak a anonym). O Slavejkovovi psali hlavně čeští publicisté, byl pro ně zejména vlasteneckým učitelem, národním tribunem a bojovníkem za bulharskou církev, který se po roce 1878 zasazoval o zajištění demokratického vývoje země. Slavejkovova stěžejní básnická díla do češtiny doposud přeložena nebyla.

This study is dedicated to the initial reception of the work of the Bulgarian revivalist poet, journalist and folklorist Petko Rachov Slaveykov (1827–1895) in the Czech environment. Ignác Jan Hanuš used his paremiologic collection as early as in the beginning of the fifties of the 19th century, which was published anonimously though, in the following years Vasil D. Stoyanov, Konstantin
Jireček, Andrey V. Zekhirov (Panov), Jan Neruda, Josef Jakub Toužimský, Koicho Bozhkov, Emanuel Fait etc. informed the public about him. The artistic side of Slaveykov was revealed to the Czech readers relatively later — in 1887 a translation of his story with the Albanian topic of Blood Revenge (Krvopomsta) (translated by Karel Červenka) and in 1901 and 1904 his several poems were published (translated by Vladislav Šak and anonimous). Mainly Czech journalists wrote about Slaveykov, to them he was a patriotic teacher in particular, a national tribune and a fighter for the Bulgarian church, who after 1878 advocated for providing democratic processes of the country. Slaveykov’s most important poems have not been translated into Czech up to this day.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0269425