Konec světa v mysli „záhadných povah“. Arbesovo romaneto Poslední dnové lidstva

0471717 - ÚČL 2017 RIV CZ cze C - Konferenční příspěvek (zahraniční konf.)
Charypar, Michal
Konec světa v mysli „záhadných povah“. Arbesovo romaneto Poslední dnové lidstva.
[The end of the world in the view of “mysterious characters”. Arbes’s romanetto Poslední dnové lidstva (Last days of Mankind).]
Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě. Praha: Academia, 2017 - (Hrdina, M.; Piorecká, K.; Bendová, E.), s. 206-215. ISBN 978-80-200-2652-1.
[Plzeňské sympozium k problematice 19. století /36/: Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě. Plzeň (CZ), 25.02.2016-27.02.2016]
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Arbes, Jakub * scientific romance * Apocalypse * fin de siècle * mystification
Obor OECD: Specific literatures

Studie interpretuje romaneto Jakuba Arbesa Poslední dnové lidstva (1895) na základě motivu katastrofy. Mimo cenzurní epizodu, jež postihla publikaci prvního sešitu, se zaměřuje zvláště na tematické prvky textu spojené s motivy zkázy, zániku, neštěstí. Jejím cílem je mj. postihnout v textu uplatněnou narativní metodu, jež zahrnuje fragmentaci zápletky, paralelnost několika časových rovin či subjektivizaci vyprávěného do mysli několika protagonistů a nevylučuje ani sebeklam autorského ich-vypravěče.

The author of this paper interprets Jakub Arbes’s romanetto Poslední dnové lidstva (Last Days of Mankind) by focusing on the motif of disaster. Rather marginal to his main interest is the episode of censorship when the work was first being published, with the confiscation of a package of the first part, which showed the disaster also affected the residence of the Czech governor Thun. The main objective of this study is to understand the narrative method, which is key to understanding the text and includes the fragmentization of the plot, working with several time zones, a relatively small number of protagonists (the narrator, the priest and the madwoman), fantasy elements, the psychologism that was so popular at that time and intentionally unexplained phenomena. Moreover, the events depicted in Arbes’s book may be a mystification or the self-delusion of the subjective authorial narrator.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0269056