Bauhaus a Československo 1919-1938. Studenti, koncepty, kontakty / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938. Students, Concepts, Contacts

0471537 - ÚDU 2017 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Svobodová, Markéta
Bauhaus a Československo 1919-1938. Studenti, koncepty, kontakty / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938. Students, Concepts, Contacts.
[The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938. Students, Concepts, Contacts.]
Praha: KANT, 2016. 254 s. ISBN 978-80-7437-224-7
Grant CEP: GA ČR GA13-28594S
Institucionální podpora: RVO:68378033
Klíčová slova: Bauhaus * abstraction * Czechoslovakia * pedagogy * architecture * stage design * new typography * photography * functionalism
Kód oboru RIV: AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

Slovenská historička umění Iva Mojžišová ve své knize Škola moderného videnia výstižně poznamenala, že každý stát má svou vlastní knihu o Bauhausu.V českém a slovenském kontextu je však toto téma rozdrobeno do několika odkazů v rámci studií o avantgardě, proto se většina studentů z bývalé ČSR, až na výrazné osobnosti typu Ireny Blühové, Ladislava Foltyna (jeho architektonická práce dosud nebyla reflektována), Zdeňka Rossmanna či Václava Zralého, vytratila z povědomí kulturní historie. Tato publikace věnuje pozornost spíše než formálním vlivům Bauhausu na československé prostředí – tímto tématem se zabývalo již dostatek výstav a studií – osobním kontaktům, společným projektům, myšlenkám a koncepcím, které první Československou republiku (1918–1938) s touto školou moderního designu spojovaly. Pokud se odpoutáme od roviny oficiálního historického vývoje výtvarného umění, zjistíme, že situace je mnohem vrstevnatější a zajímavější, než se na první pohled může zdát. V českých textech byla například dlouhou dobu opomíjena multikulturní scéna první republiky, díky čemuž byly automaticky z dějin vyřazeny osobnosti jiné než české a slovenské národnosti. Historikové umění opakovaně citovali autority jako Karla Teiga, který v pátém čísle ReDu z roku 1930 věnovaném Bauhausu uvedl, že na této škole z tehdejšího Československa studuje sedm mladých lidí. Časem bylo zapomenuto, že tím Teige pravděpodobně mínil jen stávající situaci v době, kdy na Bauhausu sám přednášel. Publikace se tedy snaží nejen vzpomenout na "zapomenuté", ale především provázat toto téma s kulturním a historickým kontextem doby první republiky, a to především prizmatem českých zemí bývalé rakousko-uherské monarchie. Základní koncepci – členění kapitol po oborech – jsem zvolila proto, abych přiblížila radikální proměnu disciplín, na níž se českoslovenští studenti Bauhausu v meziválečném období aktivně podíleli.

The Slovak art historian Iva Mojžišová claims that every country has its own book about the Bauhaus. In the Czech Republic and Slovakia, however, there are only partial accounts of the Bauhaus that appear in studies of the avant-garde, and other than a few prominent individuals such as Irena Blühová, Ladislav Foltyn (whose architectural work has previously been overlooked), Zdeněk Rossmann and Václav Zralý, the majority of students from the former Czechoslovakia have been forgotten. This book is concerned less with the Bauhaus´s formal influence on Czechoslovakia, which has already been adequately covered in exhibitions and studies than with the personal contacts, joint projects, ideas and concepts that linked Czechoslovakia with this modern design school during the First Republic (1918–1938). If we look beyond official art history we see that the situation is far more complex and interesting than it may initially seem. Czech writings have for instance long overlooked the First Republic´s multiculturalism, automatically excluding anyone who was not a Czech or Slovak national. Art historians have repeatedly cited authorities such as Karel Teige, who in 1930 in the fifth issue of ReD, devoted to the Bauhaus, reported that seven young people from Czechoslovakia were studying at the school. Over time it was forgotten that Teige was probably only referring to the period when he himself was lecturing at the Bauhaus. This book is then an attempt not just to remember the "forgotten", but above all to place this subject in the cultural and historical context of the First Republic, principally from the perspective of the Czech Lands of the former Austro-Hungarian Empire. I have decided to structure the chapters by individual disciplines to reflect the radical transformation these disciplines underwent at the Bauhaus, something to which Czechoslovak students actively contributed in the interwar years.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268908