Diverzita a molekulární fylogeneze východoafrických bělozubek (Soricidae: Crocidura)

0471405 - ÚBO 2017 CZ cze A - Abstrakt
Konečný, Adam - Bureš, M. - Bryja, Josef
Diverzita a molekulární fylogeneze východoafrických bělozubek (Soricidae: Crocidura).
Zoologické dny Brno 2017: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2017. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2017 - (Bryja, J.; Horsák, M.; Horsáková, V.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 102. ISBN 978-80-87189-21-4.
[Zoologické dny. 09.02.2017-10.02.2017, Brno]
Grant CEP: GA ČR GA15-20229S
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Crocidura * diversity * phylogeny
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Bělozubka, rod Crocidura (Eulipotyphla: Soricidae), je se 194 druhy bezkonkurenčně druhově nejbohatší rod savců. Zahrnuje téměř polovinu všech rejskovitých hmyzožravců a současně každý 28. savčí druh patří do tohoto rodu. Díky své diverzitě, relativní vnitrorodové morfologické podobnosti, malé velikosti a skrytému způsobu života patří bělozubky k nejméně probádaným a taxonomicky nejkomplikovanějším savcům Starého světa. Viz fakt, že více než 11 % druhů bělozubek bylo popsáno až ve 21. století a ne zdaleka jen díky použití molekulárních metod. O to komplikovanější je porozumění evoluční historii, diverzifikaci a fylogenetické příbuznosti jednotlivých druhů. V našem příspěvku uvádíme přehled současných znalostí diverzity a biogeografie tohoto rodu, zejména s důrazem na východoafrické druhy, zahrnující téměř třetinu druhové bohatosti rodu Crocidura. Díky analýzám mitochondriální DNA (cytb) lze popsat skupiny příbuzných druhů, z nichž k nejvýznamnějším (východo)africkým patří druhové komplexy C. olivieri, C. hirta, C. montis či C. hildegardeae. Na základě vyhodnocení téměř 300 východoafrických vzorků od Etiopie po Mozambik sbíraných od roku 2005 po současnost prezentujeme současnou diverzitu, příbuzenské vztahy mezi vzorkovanými druhy a vnitřní intraspecifickou strukturu v souvislosti s geografickým uspořádáním v rámci východní Afriky. Vnitrodruhová variabilita široce pojímaných druhů C. hirta, C. montis, C. hildegardeae vykazuje několik diverzifikovaných linií s allo- či parapatrickým výskytem. Naopak izolované horské oblasti Etiopie hostí bohatou diverzitu endemitů. Studiem evoluční historie nedostatečně prozkoumaných druhů v geografickém kontextu odlehlých tropických oblastí přispíváme k obecnému poznání vzniku velké biologické rozmanitosti těchto ekologicky významných savců.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268803