Vegetační charakteristiky a přesuny na zimovišti u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus)

0471403 - ÚBO 2017 CZ cze A - Abstrakt
Koleček, Jaroslav - Hahn, S. - Emmenegger, T. - Procházka, Petr
Vegetační charakteristiky a přesuny na zimovišti u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus).
Zoologické dny Brno 2017: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2017. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2017 - (Bryja, J.; Horsák, M.; Horsáková, V.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 100-101. ISBN 978-80-87189-21-4.
[Zoologické dny. 09.02.2017-10.02.2017, Brno]
Grant CEP: GA ČR GA13-06451S
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Acrocephalus arundinaceus
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Přílet na zimoviště spadá u subsaharských ptačích migrantů do podzimního období dešťů. Srážky hrají zásadní roli především při růstu vegetace a nárůstu početnosti bezobratlých – hlavní potravy většiny migrantů. Od listopadu však začíná Sahel rychle vysychat a dostupnost potravy klesat. U řady druhů byly proto v tomto období zaznamenány rychlé přesuny části populace na větší vzdálenost následované delším setrváním ptáků na nových zimovištích. Přestože toto chování může mít významný vliv na další fáze životního cyklu, zůstává jen málo prozkoumáno. Hodnotili jsme proto přesuny rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) na subsaharských zimovištích v závislosti na hodnotách normalizovaného diferenčního vegetačního indexu (NDVI). Tato satelitní data vyjadřují míru produktivity („zelenosti“) vegetace (korelující s početností bezobratlých) jako poměr odrazivosti v červeném a blízkém infračerveném spektru. S využitím geolokátorů jsme identifikovali zimoviště 33 dospělců z Česka a 17 z Bulharska v letech 2012–2016. Česká populace zimovala především v pásu mezi Saharou a pobřežím Guinejského zálivu, naopak zimoviště bulharských rákosníků ležela ve střední a východní Africe. U české po zimovišti, u bulharské populace byl rozdíl minimální. U ptáků, kteří zimovali pouze na jedné lokalitě, se u obou populací NDVI pohyboval mezi hodnotami NDVI pro první a druhé zimoviště. Po přesunu ptáků na druhé zimoviště NDVI na prvním zimovišti výrazně poklesl a byl nižší než NDVI na druhém zimovišti v době, kdy zde již ptáci byli přítomni. Příslušníci obou populací by na druhém, zpravidla blíže rovníku položeném zimovišti, našli vhodné potravní podmínky již po příletu do Afriky, protože NDVI zde byl již v období dešťů, které ptáci trávili na prvním zimovišti, výrazně vyšší. Roli při obsazování zimovišť tak kromě potravní nabídky mohou hrát i další faktory – zejména konkurence tropických rezidentů.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268801