Různými cestami ke stejnému rozšíření: genetický vhled do invaze hlaváčovitých ryb podél koridoru Dunaj-Rýn

0471396 - ÚBO 2017 CZ cze A - Abstrakt
Janáč, Michal - Bryja, Josef - Ondračková, Markéta - Mendel, Jan - Jurajda, Pavel
Různými cestami ke stejnému rozšíření: genetický vhled do invaze hlaváčovitých ryb podél koridoru Dunaj-Rýn.
Zoologické dny Brno 2017: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2017. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2017 - (Bryja, J.; Horsák, M.; Horsáková, V.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 82. ISBN 978-80-87189-21-4.
[Zoologické dny. 09.02.2017-10.02.2017, Brno]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Gobiidae * invasive species
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva

Několik druhů hlaváčovitých ryb z Ponto-Kaspické oblasti rozšiřuje svůj výskyt mimo původní areál do významných evropských povodí (mj. Rýn, Visla, střední a horní Dunaj) již od konce 20. století. Přesto dosud neexistuje komplexnější genetická studie zabývající se jejich šířením v evropských tocích. Tato skutečnost iniciovala studii, která za pomoci jaderných a mitochondriálních markerů zkoumala genetickou diverzitu a populační strukturu původních i nepůvodních populací tří druhů (hlaváč černoústý Neogobius melanostomus, hlaváč Kesslerův Ponticola kessleri, hlavačka mramorovaná Proterorhinus semilunaris) z oblasti pokrývající jejich společné rozšíření (dolní Dunaj, střední Dunaj, dolní Rýn) a jejíž výsledky shrnujeme v předkládaném příspěvku.
Na rozdíl od obou hlaváčů, nepůvodní populace hlavačky vykazovaly pokles genetické variability, ukazující na efekt zakladatele způsobený slabým invazním tlakem (málo introdukcí/samovolné šíření). Nepůvodní populace hlaváče Kesslerova ve jsou zase prakticky nerozlišitelné od původních, což přičítáme silnému invaznímu tlaku (vícenásobné, početné introdukce ze stejného zdroje). Nepůvodní populace hlaváče černoústého pak dokonce vykazují nárůst genetické diverzity. To je pravděpodobně způsobeno křížením invazních populací pocházejících z různých zdrojů, což ukazuje na neustávající přenos těchto ryb lodní dopravou a to i mezi již zasaženými přístavy. Krom toho, že studie slouží jako typický příklad toho, jak může být společné rozšíření invazních druhů dosaženo různými cestami, dokládá dále dolnodunajský původ rýnských populací všech tří druhů a poskytuje první genetická data populace hlaváče černoústého z českého úseku Labe.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268797