Dynamika fyziologických aspektů formování sociální struktury u myši domácí

0471384 - ÚBO 2017 CZ cze A - Abstrakt
Daniszová, Kristina - Pospíšilová, I. - Janotová, Kateřina - Mikula, Ondřej - Bímová, Barbora - Hiadlovská, Zuzana - Ďureje, Ľudovít - Macholán, Miloš
Dynamika fyziologických aspektů formování sociální struktury u myši domácí.
Zoologické dny Brno 2017: sborník abstraktů z konference 9.-10. února 2017. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2017 - (Bryja, J.; Horsák, M.; Horsáková, V.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 41. ISBN 978-80-87189-21-4.
[Zoologické dny. 09.02.2017-10.02.2017, Brno]
Institucionální podpora: RVO:68081766 ; RVO:67985904
Klíčová slova: Mus musculus musculus * Mus musculus domesticus
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Sociální interakce živočichů představují složitou síť vazeb mezi jednotlivci, která je ovlivňována mnoha faktory. Z praktického hlediska je velmi často nemožné tyto interakce sledovat v přirozených podmínkách. Vhodné řešení nabízí použití prostředí tzv. polopřirozených chovů, které umožňuje lépe pochopit např. různé aspekty populační dynamiky, formování hierarchie či vliv sociálního prostředí na jedince. Simulací přirozených podmínkách lze sledovat nejen samotné utváření a vývoj sociální struktury, ale také s tím spojenou dynamiku fyziologicky aktivních látek. V této souvislosti jsou považovány za klíčové především pohlavní a stresové steroidní hormony a chemické signály využívané v rámci komunikace konspecifických jedinců. Využití dvou poddruhů myši domácí, Mus musculus musculus a M m. domesticus, jakožto modelu pak nabízí možnost srovnání principů formování sociální struktury mezi blízce příbuznými taxony. V rámci našeho experimentu jsme kromě populačních parametrů sledovali vliv různého sociálního prostředí na hladiny testosteronu a kortikosteronu a na produkci tzv. hlavních močových proteinů (MUP), zásadních pro chemickou komunikaci myši. Na základě reprodukční úspěšnosti jsme také hodnotili vztah mezi sociálním postavením jedinců a zmíněných fyziologicky aktivních látek. Výsledky ukázaly, že hladiny sledovaných steroidních hormonů i produkce MUP odráží změny sociálního prostředí (zamezení přímého kontaktu s ostatními jedinci vs. polopřirozené chovy). Samci poddruhu domesticus navíc projevovali souvislou klesající tendenci hladin obou hormonů v průběhu pobytu v sociálním prostředí a vyšší produkci MUP dominantními samci. U samců musculus pak jako prediktor budoucího dominantního postavení sloužil testosteron. Výstupy experimentu dokládají, že fyziologické mechanismy vzniku a formování sociálních vazeb nelze zobecňovat ani v rámci jednoho druhu.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268779