Vliv změny klimatu na populace dálkových migrantů v ČR

0470623 - ÚBO 2017 cze A - Abstrakt
Telenský, Tomáš - Klvaňa, P. - Cepák, J. - Jelínek, M. - Reif, J.
Vliv změny klimatu na populace dálkových migrantů v ČR.
"Každý pták se počítá". Ornitologická konference 14.–16. 10. 2016, Mikulov, sborník abstraktů. Praha: Česká společnost ornitologická, 2016 - (Klvaňová, A.). s. 52-53. ISBN 978-80-87572-20-7.
[Každý pták se počítá: celostátní konference České společnosti ornitologické. 14.10.2016-16.10.2016, Mikulov]
Grant CEP: GA ČR GA13-06451S
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: bird migration
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Dálkoví migranti (zde jimi rozumíme ty, kteří zimují v subsaharské Africe) v České republice, podobně jako jinde v Evropě, dlouhodobě ubývají. Jednou z možných příčin je změna klimatu, v jejímž důsledku na hnízdištích vrcholí potravní nabídka (např. housenky) dříve. Jelikož dálkoví migranti nejsou schopní adekvátně posouvat načasování svého příletu, vede to u nich k nižší nabídce potravy v období krmení mláďat, což se poté projeví v nižším počtu mláďat (nižší hnízdní produktivita). Zároveň víme, že přežívání dálkových migrantů během zimování a migrace negativně ovlivňují sucha v oblasti Sahelu. Vyvstává tedy otázka, proč naši dálkoví migranti ubývají: trápí je spíš vyšší jarní teploty u nás, nebo sucha v Africe? V naší studii jsme využili údaje z CESu (Constant Effort Sites) z let 2004–2014, programu Kroužkovací stanice Národního muzea, který spočívá v odchytech a kroužkování ptáků s konstantním úsilím na dlouhodobě sledovaných lokalitách. Díky CESu tak známe jak dlouhodobý vývoj hnízdní produktivity, tak i míru přežívání dospělých jedinců. Tato data jsme schopni vztáhnout k jarním teplotám v ČR i k vlhkosti v subsaharské Africe. Výsledky ukazují zásadní a konzistentně negativní vliv vyšších jarních teplot na hnízdní produktivitu dálkových migrantů. U druhů zimujících u nás či severně od Sahary se však tento vliv neprojevuje. Konzistentní, avšak slabší, je i negativní vliv sucha v Africe na přežívání dálkových migrantů. Jelikož populační trendy
našich dálkových migrantů jsou limitovány produktivitou a nikoli přežíváním, dá se říci, že zásadní vliv na jejich populace má změna klimatu na hnízdištích. Tato studie jako jedna z prvních využívá demografické údaje z programu CES a tato data bezesporu otevírají
zcela nové pole pro studium ptačích populací. Práce na programu CES tedy patří mezi nejzáslužnější a všem jeho spolupracovníkům patří velký dík.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0268208