K petličnímu nevydání Kratochvilova Medvědího románu

0470031 - ÚČL 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Přibáňová, Alena
K petličnímu nevydání Kratochvilova Medvědího románu.
[The Petlice series ’’unpublication’’ of Kratochvil’s Bear’s Novel.]
Česká literatura. Roč. 64, č. 6 (2016), s. 906-916. ISSN 0009-0468. E-ISSN 2571-094X
Grant CEP: GA ČR GA15-11880S
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Czech literature since 1945 * samizdat publishers * social regulation of art * Edice Petlice (Padlock Editions) * Kratochvil, Jiří
Kód oboru RIV: AJ - Písemnictví, masmédia, audiovize

Studie se zabývá okolnostmi samizdatového vydání Medvědího románu Jiřího Kratochvila z roku 1985. Veřejně dosud téměř nepublikující autor nabídl své dílo strojopisné edici Petlice, jež je však k vydání nepřijala. Na doporučení svého přítele Milana Uhdeho Kratochvil poté dílo přepracoval a upravenou verzi vydal jak v brněnském samizdatovém vydavatelství Milana Jelínka, tak krátce po roce 1989 i v nakladatelství Atlantis. Po dalších deseti letech se Kratochvil vrátil k původnímu rukopisu a pod názvem Urmedvěd jej publikoval v nakladatelství Druhé město. Případ připoutal pozornost médií, neboť autor někdejší doporučení Milana Uhdeho román přepracovat interpretoval jako direktivní, poté se jím však začali zabývat i literární historikové: v publikaci V obecném zájmu (2015) je případ vyložen jako projev sociální regulace literární tvorby v samizdatovém prostředí. V polemice s tímto pojetím autorka upozorňuje na specifické okolnosti případu, současně však podrobněji zkoumá podmínky a vnitřní organizaci činnosti samizdatových vydavatelství osmdesátých let.

This study deals with the circumstances surrounding samizdat publication of Jiří Kratochvil’s Medvědí román (Bear’s Novel) in 1985. The author, who had hitherto brought out practically nothing for the public, offered his work for the Petlice typescript series, but it was not accepted for publication. On the recommendation of his friend Milan Uhde, Kratochvil then reworked the novel and had the amended version brought out both at Milan Jelínek’s Brno samizdat publishers and shortly after 1989 at the Atlantis publishers. Ten years later Kratochvil went back to his original manuscript and published it under the title of Urmedvěd (Ur-Bear) at Druhé město publishers. This case attracted media attention, as the author had interpreted Milan Uhde’s previous recommendation to rework the novel as prescriptive, but then even the literary historians began to take an interest: the case is described in V obecném zájmu (In the Public Interest, 2015) as a manifestation of the social regulation of literary output in the samizdat environment. In polemics over this idea the author points out the specific circumstances surrounding the case, while examining the conditions and internal organization of samizdat publishers’ activities during the 1980s in greater detail.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0267771