Vliv horkých a studených vln na kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost v České republice, 1994-2009

0469038 - ÚFA 2017 CZ cze A - Abstrakt
Hanzlíková, Hana - Kyselý, Jan - Plavcová, Eva - Kříž, B. - Kynčl, J.
Vliv horkých a studených vln na kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost v České republice, 1994-2009.
[Hot and cold spell effects on cardiovascular mortality and hospital admissions in the Czech Republic, 1994-2009.]
Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Bulletin referátů z konference. Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2016 - (Bělík, M.). s. 93-94. ISBN 978-80-86303-44-4.
[Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí /36./. 19.05.2015-21.05.2015, Úpice]
Institucionální podpora: RVO:68378289
Klíčová slova: cardiovascular mortality * hot spells * cold spells
Kód oboru RIV: DG - Vědy o atmosféře, meteorologie

Zvýšená úmrtnost představuje jeden z hlavních důsledků extrémních teplot vzduchu na lidskou populaci.
Nárůsty kardiovaskulární úmrtnosti v období horkých vln byly zaznamenány v mnoha evropských zemích, méně
je však známé, která kardiovaskulární onemocnění jsou v období horkých vln ovlivněna nejvíce a zda se vliv
horkých vln projevuje i v případě nemocnosti (hospitalizací). Méně zřejmý je také dopad chladných období na
úmrtnost a nemocnost v zimních měsících, kdy jsou vztahy mezi počasím a lidským zdravím komplexnější,
méně přímé a zkreslené dalšími faktory, jako jsou epidemie chřipky a akutních respiračních onemocnění.
Předkládaná studie se zabývá analýzou vlivu horkých a studených vln na kardiovaskulární onemocnění (CVD) v
populaci České republiky, se zaměřením na ischemickou chorobu srdeční (IHD) a cerebrovaskulární onemocnění
(CD). Data byla získána z národních registrů úmrtnosti a nemocnosti, zahrnujících celou populaci České
republiky, a standardizována pro odstranění vlivu dlouhodobých trendů a sezónních a týdenních cyklů. Období
výskytu epidemií chřipky a akutních respiračních onemocnění byla z analýzy vyloučena. Definice horkých a
studených vln jsou založeny na kvantilech denních průměrných teplotních anomálií.
Dopad období nízkých teplot vzduchu na úmrtnost populace České republiky je přinejmenším srovnatelný s
účinkem horkých vln. Kvůli nepřímému vlivu studených vln byl jejich celkový dopad na kardiovaskulární
úmrtnost větší v porovnání s obdobím horkých vln, i přes nižší nárůst počtu úmrtí v jednotlivých dnech studené
vlny. Nepříznivý vliv horkých vln na zdravotní stav byl nejvýraznější v ženské populaci a citlivost k vysokým
teplotám vzduchu narůstala se zvyšujícím se věkem. V období studených vln byl naopak relativní nárůst
úmrtnosti nejvyšší v populaci středního věku (25–59 let) a vliv chladu na úmrtnost v této věkové skupině byl
pozorován pouze u mužů.

Epidemiological research has shown that both high and low temperature extremes are associated with increases
in cardiovascular mortality, but much less is known about which particular cardiovascular disorders are most
affected by extreme temperatures and whether similar patterns occur for morbidity (hospital admissions). The
present study examines the effects of hot and cold spells on mortality and hospital admissions for cardiovascular
disease (CVD) in the population of the Czech Republic and focuses on ischaemic heart disease (IHD) and
cerebrovascular disease (CD). Daily mortality and morbidity data were obtained from the national mortality and
hospitalisation registers and standardised to account for long-term changes, as well as short-term variations
reflecting annual and weekly cycles. Periods when the mortality/morbidity data were affected by epidemics of
influenza and other acute respiratory infections were removed from the analysis. We use analogous definitions
for hot and cold spells based on quantiles of daily average temperature anomalies, which allows for a
comparison of the findings for summer hot spells and winter cold spells.
The mortality effects of cold spells were of at least similar importance as were those of hot spells in the Czech
population. Due to lagged effects, the magnitude of the overall impacts on CVD mortality was larger for cold
spells than it was for hot spells in spite of a much smaller peak of excess deaths. The adverse health effects of
hot spells were much more pronounced in women than they were in men and the magnitude of the effects
increased with age. For cold spells, by contrast, relative excess CVD mortality was largest in the middle-aged
population (25–59 years) and pronounced mortality effects in this age group were related to males only.

Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0266935