Vliv horkých a studených vln na kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost v České republice

0463788 - ÚFA 2017 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
Hanzlíková, Hana - Kyselý, Jan - Plavcová, Eva
Vliv horkých a studených vln na kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost v České republice.
[Hot and cold spell effects on cardiovascular mortality and hospital admissions in the Czech Republic.]
Meteorologické zprávy. Roč. 69, č. 3 (2016), s. 74-82. ISSN 0026-1173
Grant CEP: GA ČR(CZ) GAP209/11/1985
Institucionální podpora: RVO:68378289
Klíčová slova: temperature extremes * hot spells * cold spells * cardiovascular diseases * hospital admissions * mortality * Central Europe
Kód oboru RIV: DG - Vědy o atmosféře, meteorologie

Předkládaná studie shrnuje výsledky analýz týkajících se vlivu horkých a studených vln na nemoci oběhové soustavy (CVD) v populaci ČR, se zaměřením na rozdíly mezi hlavními skupinami CVD, tj. ischemickými nemocemi srdečními a cévními nemocemi mozku. Data byla získána z národních registrů úmrtnosti a nemocnosti zahrnujících celou populaci ČR za období 1986–2009. Období výskytu epidemií chřipky a akutních respiračních onemocnění byla z analýzy vyloučena. Definice horkých a studených vln byly založeny na kvantilech odchylek denních průměrných teplot od ročního chodu, což umožňuje srovnání výsledků pro horké vlny v létě a studené vlny v zimě. Horké i studené vlny byly provázeny významným nárůstem úmrtnosti na CVD. Kvůli nepřímému (zpožděnému) vlivu byl celkový dopad studených vln větší v porovnání s horkými vlnami, i přes nižší nárůst počtu úmrtí v jednotlivých dnech studené vlny. Nepříznivý vliv horkých vln na zdravotní stav byl nejvýraznější v ženské populaci a ve vyšších věkových skupinách. V obdobích studených vln byl naopak relativní nárůst úmrtnosti nejvyšší v populaci středního věku (25–59 let) a vliv chladu na úmrtnost v této věkové skupině byl pozorován pouze u mužů. Zvýšení úmrtnosti na ischemické nemoci srdeční v horkých vlnách se týká převážně osob starších a chronicky nemocných, jejichž zdravotní stav byl zhoršen už před nástupem horkého období, zatímco fyziologické změny vyvolané chladovým stresem vedou spíše k akutnímu infarktu myokardu, a to i v mladší populaci. Nárůst úmrtnosti související se stresem z horka byl ve většině skupin populace vyšší pro cévní nemoci mozku než ischemické choroby srdeční, s výjimkou mladší populace. Zvýšená kardiovaskulární úmrtnost v obdobích horkých vln nebyla doprovázena obdobným nárůstem počtu hospitalizací. Zvýšená úmrtnost na CVD v horkých obdobích je dána převážně úmrtími mimo nemocnici a v případě úmrtí v nemocnicích je CVD spíše sekundární diagnózou než hlavním onemocněním zodpovědným za hospitalizaci.

The present study examines the effects of hot and cold spells on mortality and hospital admissions for cardiovascular disease (CVD) in the population of the Czech Republic, with a focus on the differences between the two main groups of CVD, i.e. ischaemic heart disease and cerebrovascular disease. Both hot and cold spells were associated with excess cardiovascular mortality in the Czech population over 1986–2009. Due to indirect (lagged) effects, the magnitude of the overall impacts on CVD mortality was larger for cold spells than hot spells in spite of a much smaller peak of excess deaths. The adverse health effects of hot spells were much more pronounced in women than in men, and the magnitude of the effects increased with age. For cold spells, by contrast, relative excess CVD mortality was largest in the middle-aged population (25–59 years), and pronounced mortality effects in this age group were found only in males. Different patterns in the effects of hot and cold spells on acute myocardial infarction and chronic ischaemic heart disease mortality suggest that excess deaths during hot spells occurred particularly among people with histories of chronic diseases whose health had already been compromised, while cardiovascular changes induced by cold stress may have resulted in deaths from acute coronary events rather than chronic ischaemic heart disease. The increases in heat-related mortality were more pronounced for cerebrovascular diseases than ischaemic heart diseases in most population groups except for the younger population. Excess cardiovascular mortality during 3 hot spells was not accompanied by increases in hospital admissions. This suggests that out-of-hospital deaths represented a major part of excess CVD mortality during hot spells and that, for in-hospital excess deaths, CVD was a masked comorbid condition rather than the primary diagnosis responsible for hospitalization.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0262884