Reakce makrozoobentosu na predační tlak invazních hlaváčovitých ryb

0457944 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstrakt
Mikl, Libor - Adámek, Zdeněk - Všetičková, Lucie - Janáč, Michal - Roche, Kevin - Šlapanský, Luděk - Jurajda, Pavel
Reakce makrozoobentosu na predační tlak invazních hlaváčovitých ryb.
Sborník abstraktů z XV. České rybářské a ichtyologické konference (RybIKon 2016). Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2016 - (Patoka, J.; Kalous, L.; Petrtýl, M.). s. 48. ISBN 978-80-213-2629-3.
[Česká rybářská a ichtyologická konference /15./. 04.02.2016-05.02.2016, Praha]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Gobiidae * invasive species
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva
http://ichtyologie.agrobiologie.cz/wp-content/uploads/sbornik_RybIKon_2016.pdf

Několik druhů hlaváčovitých ryb pocházejících z ponto-kaspické oblasti významně rozšířilo od 90. let 20. století svůj areál. Nově kolonizovaly některá z významných evropských povodí (Rýn, Visla, střední a horní úseky Dunaje). Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) a hlavačka mramorovaná (Proterorhinus semilunaris) pronikli z Dunaje až na území ČR do povodí dolní Moravy a Dyje. V našich podmínkách obsadili především kamenný zához, kde se zanedlouho stali dominantními druhy ichtyofauny. V souvislosti s jejich kontinuálním šířením lze očekávat jejich vliv na společenstvo makrozoobentosu především ve specifickém prostředí kamenných záhozů.
Pro tyto účely jsme provedli experiment s dvěma typy sítěných kontejnerů umožňujících (velikost ok 20 mm) a neumožňujících (velikost ok 4 mm) přístup rybám. V kontejnerech byl umístěn kamenný substrát (~ 20 kg), odebraný ze záhozu. Experiment probíhal paralelně na dvou profilech řeky Dyje, po dobu jednoho roku. Na první lokalitě (Nové Mlýny) byla přítomna jen hlavačka mramorovaná, na druhé lokalitě (Břeclav) byly početné populace jak hlavačky, tak i hlaváče černoústého. Naše studie potvrdila předpoklad, že predace hlaváčovitými mají významný vliv na kvantitativní složení společenstva makrozoobentosu.
Na obou místech jsme zaznamenali pokles abundance makrozoobentosu téměř o 30 %. Hlavačka měla významný vliv zejména na abundanci kroužkovců (Annelida), plžů (Gastropoda), korýšů (Crustacea) a larev jepic (Ephemeroptera). V přítomnosti hlaváče jsme zaznamenali významný pokles abundance stejných skupin jako u hlavačky, hlaváč měl navíc negativní vliv na mlže (Bivalvia, zvláště slávičku Dreissena polymorpha), larvy vážek (Odonata) a pakomárů (Chironomidae). Závěry naší studie prokázaly, že hlaváčovité ryby mají významný negativní vliv na společenstvo makrozoobentosu. S ohledem na specifika v preferenci mikrohabitatů (kamenný zához) však nedochází k natolik závažné redukci potravní základny, která by vedla k významnější konkurenci s původními druhy.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0258274