Hlaváč černoústý a naše ryby

0457940 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstrakt
Janáč, Michal - Adámek, Zdeněk - Jurajdová, Zdenka - Mikl, Libor - Polačik, Matej - Roche, Kevin - Šlapanský, Luděk - Vašek, Mojmír - Všetičková, Lucie - Jurajda, Pavel
Hlaváč černoústý a naše ryby.
Sborník abstraktů z XV. České rybářské a ichtyologické konference (RybIKon 2016). Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2016 - (Patoka, J.; Kalous, L.; Petrtýl, M.). s. 20. ISBN 978-80-213-2629-3.
[Česká rybářská a ichtyologická konference /15./. 04.02.2016-05.02.2016, Praha]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Gobiidae * invasive species
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva
http://ichtyologie.agrobiologie.cz/wp-content/uploads/sbornik_RybIKon_2016.pdf

Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) zaznamenal od 90. let 20. století prudké rozšíření areálu z původní ponto-kaspické oblasti do některých významných evropských povodí (např. Rýn, horní a střední Dunaj), Baltského moře a do systému Velkých jezer v Severní Americe. Zatímco v ekosystému Velkých jezer způsobil nezanedbatelné změny, jeho dopad na evropské ekosystémy není dosud prozkoumán. V roce 2008 kolonizoval hlaváč oblast dolní Dyje a Moravy. Náš příspěvek shrnuje dopad hlaváče na ichtyofaunu této oblasti.
Podobně jako ve Velkých jezerech se v našich řekách stal hlaváč důležitou součástí potravy místních predátorů, především mníka jednovousého. Na rozdíl od Velkých jezer však přítomnost hlaváče nevede k poklesu abundance či druhové pestrosti původních druhů ryb, neboť 1) neohrožuje původní druhy ryb predací jejich jiker a plůdku; 2) ač agresivní kompetitor, kompetice s ním nevede k posunu potravní/habitatové niky původních druhů. Na většině obsazeného území v ČR je přitom hlaváč dominantní složkou ichtyofauny a dosahuje velké početnosti. Jeho úspěch u nás tak lze přisuzovat spíše obsazení volné niky než výhodám v kompetičním boji.
Přesto, že zatím nebyl prokázán vliv hlaváče na naše ryby, jistě jej nelze považovat za žádoucí element. Hlaváč má stále potenciál ovlivnit fungování ekosystému, například urychlením transportu energie/látek v potravním řetězci, změnami v parazito-hostitelských vztazích, či predačním tlakem na společenstva bentických bezobratlých. Tyto změny mohou v budoucnu vyústit i v dopad na původní druhy ryb. Dominance hlaváče také může mít negativní dopad na atraktivitu rybolovu v zasažených oblastech.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0258272