Promiskuita u vlaštovky obecné: výběr partnera na základě ornamentace a vliv stáří jedinců na výskyt mimopárových paternit

0457693 - ÚBO 2016 cze A - Abstrakt
Michálková, R. - Tomášek, Oldřich - Petrželková, Adéla - Kreisinger, K. - Munclinger, P. - Cepák, J. - Albrecht, Tomáš
Promiskuita u vlaštovky obecné: výběr partnera na základě ornamentace a vliv stáří jedinců na výskyt mimopárových paternit.
Zoologické dny České Budějovice 2016: sborník abstraktů z konference 11.-12. února 2016. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2016 - (Bryja, J.; Sedláček, F.; Fuchs, R.). s. 142. ISBN 978-80-87189-20-7.
[Zoologické dny. 11.02.2016-12.02.2016, České Budějovice]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: Hirundo rustica * extra-pair paternity
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

S recentním rozvojem molekulárních metod byl u mnohých sociálně monogamních druhů odhalen výskyt mimopárových paternit (EPP, extra-pair paternity). Příčiny takového chování zůstávají často diskutovány. Zatímco samci mohou kopulací s více partnerkami zvyšovat počet zplozených potomků, vysvětlení pro samičí promiskuitu není zdaleka tak jednoduché. Tradiční pohled předpokládající, že EPP je kompenzačním mechanismem výběru partnera ze strany samice, je patrně zjednodušený.
Při výběru mimopárového (EP) partnera se mohou uplatňovat různá kritéria, jako jsou druhotné pohlavní znaky nebo stáří jedince. Ve většině studií testujících vliv ornamentace na EPP není stáří samce uvažováno. Exprese druhotných pohlavních znaků se přitom často s věkem zvyšuje, přičemž věk sám (a tudíž zkušenosti jedince či jeho schopnost přežít do další sezóny) může být důležitým faktorem ovlivňujícím úspěch v EPP. Vliv věku samice na přítomnost EPP zůstává oproti tomu opomíjen.
U vlaštovky obecné (Hirundo rustica) slouží jako ornamenty délka ocasních per a zbarvení ventrální strany těla. V námi studované populaci bylo v letech 2010 až 2014 sledováno 473 hnízd (2016 mláďat). Celkem 15.2% mláďat bylo zplozeno mimopárově. Oproti předpokladům se délka rýdovacích per v EPP nijak neuplatňovala. Výsledky naopak ukazují pozitivní vztah mezi intenzitou melaninového zbarvení hrdelní skvrny samce na jeho úspěch při zisku EP partnerek. Stejně tomu bylo se stoupajícím stářím samců, a to bez ohledu na expresi obou sledovaných ornamentů. Výskyt EP mláďat ve vlastním hnízdě však nesouvisel ani s věkem samce ani s jeho ornamenty a byl ovlivněn pouze stářím samice – se stoupajícím věkem samice stoupal podíl EP mláďat v jejich hnízdech, a to bez ohledu na věk sociálního partnera. Výsledky by mohly naznačovat, že starší samice jsou, spíše než mladé samice, schopny optimalizovat výběr genetického otce svých mláďat, nevylučují však ani možnost, že jsou starší samice atraktivnější a samci vyhledávány jako EP partnerky.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0258071