Využití "univerzálních" mikrosatelitových lokusů pro studium populační struktury afrických ptáků

0457504 - ÚBO 2016 cze A - Abstrakt
Cetkovská, M. - Albrecht, Tomáš - Sedláček, O. - Hořák, D. - Nana, E. D. - Ferenc, M. - Tomášek, Oldřich - Králová, Tereza - Munclinger, P.
Využití "univerzálních" mikrosatelitových lokusů pro studium populační struktury afrických ptáků.
Zoologické dny České Budějovice 2016: sborník abstraktů z konference 11.-12. února 2016. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2016 - (Bryja, J.; Sedláček, F.; Fuchs, R.). s. 47. ISBN 978-80-87189-20-7.
[Zoologické dny. 11.02.2016-12.02.2016, České Budějovice]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: African birds
Kód oboru RIV: EH - Ekologie - společenstva

Ptáci žijící na pohořích v Kamerunu představují vynikající modelový systém pro studium vlivu geografické izolace na populační strukturu a případně i počáteční stadia speciace. Pro první náhled na populační strukturu vybraných druhů by bylo vhodné použít jednoduché osvědčené markery - mikrosatelity. Mezi výhody mikrosatelitů patří vysoký polymorfismus a jednoduchá kodominantní dědičnost. Vyhledání druhově specifických mikrosatelitových markerů je však časově náročné a relativně drahé. V omezené míře lze použít markery, které byly původně vyvinuty pro jiný příbuzný druh z téhož rodu, avšak s rostoucí fylogenetickou vzdáleností druhů pravděpodobnost úspěšného použití významně klesá. Zajímavou a doposud málo využitou alternativou je použití „univerzálních“ (conserved) mikrosatelitových lokusů, které byly vyvinuty na základě srovnání homologních sekvencí velmi vzdálených druhů (například zebřičky a slepice) a je tedy u nich velká šance, že budou fungovat u širokého spektra druhů. Otázkou však je, nakolik budou tyto markery variabilní a tedy použitelné pro populační genetiku. V naší pilotní studii jsme vyzkoušeli 17 „univerzálních“ lokusů na poměrně běžném druhu drozdovi africkém Turdus pelios žijícím v různých biotopech a nadmořských výškách. Vzorky byly z lokalit v Kamerunu, z pohoří Bamenda, hory Kamerun a města Limbe. Na většině lokusů bylo sice málo alel, nicméně při použití většího množství markerů lze testované „univerzální“ mikrosatelity využít pro populační genetiku. U T. pelios jsme detekovali slabě (ale průkazně) izolované populace. Největší rozdíl byl mezi ptáky z hory Kamerun od jedinců z jiných lokalit, což překvapivě neodpovídá geografické vzdálenosti lokalit. Naopak lokality na hoře Kamerun s různou nadmořskou výškou se nezdají být navzájem izolované.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0257900