Počet záznamů: 1  

Obrázky z pekla. Souvislosti několika vyobrazení Posledního soudu z počátku 14. století

  1. 1.
    0456740 - UDU-I 2016 RIV CZ cze J - Článek v odborném periodiku
    Dienstbier, Jan - Faktor, Ondřej
    Obrázky z pekla. Souvislosti několika vyobrazení Posledního soudu z počátku 14. století.
    [Pictures from hell. Links between several early 14th-century depictions of the Last Judgment.]
    Umění = Art. Roč. 63, č. 6 (2015), s. 434-457. ISSN 0049-5123
    Grant CEP: GA ČR GA13-39192S
    Institucionální podpora: RVO:68378033
    Klíčová slova: medieval wall paintings * hell * alewife
    Kód oboru RIV: AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

    Příspěvek se věnuje širším souvislostem čtyř nástěnných maleb s tématem Posledního soudu z první poloviny 14. století: v kostelech sv. Mikuláše v Boleticích, sv. Mikuláše a Linharta v Dolních Slověnicích, Narození Panny Marie v Pičíně a malované prostory v suterénu bývalého domu zvoníka u děkanského kostela v Broumově. Ukazujeme, že pojetí pekla, které se vymyká běžnému západnímu typu, v němž hlavní roli hraje sociální stratifikace hříšníků, má ve všech lokalitách podobné rysy. Ve vyobrazení hříšníků lze přitom vysledovat snahu podat přestupky v konkrétní podobě, a nikoli pouze jako odkaz na jeden z ustálených typů oblíbeného tématu sedmi smrtelných hříchů. Zkoumáme, jakou roli hraje zapojení těchto motivů do kontextu Posledního soudu i širších cyklů, jichž je v daných případech vyobrazení Posledního soudu jen jednou z částí. Pro sledovanou ikonografii řemeslníků v pekle nacházíme více obdob v zahraničí (například Chaldon v anglickém hrabství Surrey, Bergen na Rujáně, portál münsteru v Bernu). Tendence zobrazovat hříchy konkrétně se paralelně objevuje v soudobých divadelních hrách a satirách, souvisí však i s vývojem středověké spirituality (větší důraz církve na každodenní hříchy laiků a zpověď od 13. století). Na středověkých nástěnných malbách se přitom konkretizace hříchů objevují paralelně se snahou zachytit hřích jako typ v rámci vyvíjejícího se konceptu sedmi smrtelných hříchů. V souvislosti s těmito ikonografickými schématy si všímáme vyobrazení postavy šenkýřky, které se objevuje v celé Evropě v řadě výtvarných i literárních památek od 13. století až hluboko do novověku. Typ šenkýřky má kořeny jak v reálné sociální situaci provozovatelek krčem, tak v soudobých misogynních představách. Obraz zjevně vynikal pozoruhodnou životaschopností — naposledy jej u nás lze doložit ještě v sousedských hrách českého baroka.

    The article focuses on the context of four wall-paintings depicting the Last Judgement that originated in the first half of the 14th century. They are located in the Church of St Nicholas in Boletice, the Church of Ss Nicholas and Leonard in Dolní Slověnice, the Church of the Birth of Our Lady in Pičín, and on the painted walls in the cellar of what was once the house of a bell-ringer near the parish church in Broumov. We find that there are similar features to the concept of hell used in all four locations which can be described as an effort to depict concrete depictions of the sinners´ offences. The authors examine what role is played by the incorporation of these motifs into the context of the Last Judgement and in cycles in which the Last Judgement figures as one of a number of paintings. We compared the paintings with other examples around Europe. The tendency to create concrete depictions of sins can be found in the stage plays and satire of that period, but it also coincides with the development of mediaeval spirituality. In mediaeval wall-paintings this effort to show concrete depictions of sins existed alongside attempts to capture sins as types within the emerging concept of the seven deadly sins. In connection with these iconographic systems numerous works of art and literature originating right across from the 13th century up and well into the early-modern age include depictions of the figure of an alewife, and as a type this figure has its roots in the real social situation of women running taverns, and in the misogynistic views of that period. Evidence of the remarkable vitality of this image is its continued presence even later in the vernacular mystery plays of the Czech baroque period.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0257212