Simulace prvního kontaktu v hybridní zóně myši domácí pomocí mnohogenomových rekombinantních kmenů

0454304 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstrakt
Martincová, Iva - Ďureje, Ľudovít - Piálek, Jaroslav
Simulace prvního kontaktu v hybridní zóně myši domácí pomocí mnohogenomových rekombinantních kmenů.
Zoologické dny Brno 2015: sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2015 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 159-160. ISBN 978-80-87189-18-4.
[Zoologické dny. 12.02.2015-13.02.2015, Brno]
Institucionální podpora: RVO:68081766
Klíčová slova: house mouse * hybrid zone
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Simulace procesů probíhajících v hybridní zóně myši domácí pomocí laboratorních experimentů je častým tématem evolučních biologie. Nejčastějším schématem pokusu je křížení jednoho kmene odvozeného z divoké populace (wild-derived strain, WDS) s klasickým laboratorním kmenem, případně křížení dvou WDS. Jakkoliv jsou tato křížení vhodná k mapování lokusů genetických nekompatibilit, vždy zachycují pouze interakci dvou jedinečných genomů. K simulaci reálnějšího obrazu prvního kontaktu zahrnující interakce více genomů jsme vytvořili rekombinantní linie (RL). Pro tento účel jsme použili 8 inbredních WDS, 4 z Mus m. musculus a 4 z M. m. domesticus. Výběr WDS nebyl náhodný: inbrední genomy zastupují vždy 2 kmeny ze dvou lokalit z obou poddruhů, přičemž lokality jsou symetricky vzdáleny 50 a 250 km od hybridní zóny myší. WDS byly recipročně kříženy nejdříve v rámci lokality, poté mezi lokalitami uvnitř poddruhu, a konečně mezi poddruhy. Ve výsledku jsme získali 31 RL, každý z nich s jedinečnou kombinací 8 genomů na jednotlivých chromozomech. Reciproční F1 generace mezipoddruhových hybridů simuluje kolonizaci a první kontakt obou poddruhů na hybridní zóně a tím testuje přítomnost a významnost reprodukčních bariér. U 240 samců jsme sledovali
17 fenotypových znaků, které mohou souviset s jejich reprodukční zdatností. Specificky, na základě předcházejících experimentů a publikovaných dat z křížení mezipoddruhových kmenů jsme předpokládali (1) přítomnost frakce zcela sterilních F1 samců a (2) asymetrii ve výskytu hybridní sterility danou rychlejší evolucí chromozomu X u M. m. musculus. Ačkoliv výsledky z RL křížení žádnou z předchozích hypotéz nepotvrzují, zjištěná variabilita v reprodukčních
parametrech samců (např. 0,35-29,9 mil. spermií) potvrzuje, že tento typ pokusu poskytuje mnohem komplexnější obrázek sekundárního kontaktu myši domácí v hybridní zóně.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0255017