Evoluce životních historií u halančíků rodu Nothobranchius: experimentální studie

0454153 - ÚBO 2016 CZ cze A - Abstrakt
Blažek, Radim - Cellerino, A. - Methling, Caroline - Polačik, Matej - Řežucha, Radomil - Terzibasi Tozzini, E. - Vrtílek, Milan - Reichard, Martin
Evoluce životních historií u halančíků rodu Nothobranchius: experimentální studie.
Zoologické dny Brno 2015: sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2015. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2015 - (Bryja, J.; Řehák, Z.; Zukal, J.). s. 45-46. ISBN 978-80-87189-18-4.
[Zoologické dny. 12.02.2015-13.02.2015, Brno]
Grant CEP: GA ČR(CZ) GAP506/11/0112
Institucionální podpora: RVO:68081766
Kód oboru RIV: EG - Zoologie

Život v extrémních podmínkách prostředí může vést k extrémním adaptacím. Příkladem extrémních podmínek jsou periodické tůně východoafrické savany obývané anuálními halančíky rodu Nothobranchius. Tyto ryby přežívají období sucha ve stadiu embrya v jikerném obalu, líhnou se s nástupem období dešťů a délka života dospělých ryb je omezena trváním tůně. Krátká doba potřebná k naplnění životního cyklu spolu s vysokou variabilitou parametrů tůní determinuje kompromisy v životních historiích anuálních halančíků. Zavodnění tůně může trvat od několika týdnů až po několik měsíců, což je určeno zejména srážkovými úhrny a délkou období dešťů. Geograficky se délka trvání tůně může lišit výrazně i v rámci areálu výskytu
jednoho druhu. Fenotypové znaky populací z klimaticky kontrastujících částí areálu jednotlivých druhů halančíků tak mohou být determinovány rozdílným selekčním tlakem daným délkou trvání habitatu. V naší studii jsme testovali hypotézu, že populace obývající sušší části areálu druhu (kde nastane mortalita vlivem vyschnutí tůní výrazně dříve) budou i ve standardizovaných podmínkách vykazovat parametry rychlejší životní strategie. Předpokládali jsme, že budou rychleji růst, pohlavně dospívat a stárnout než populace z vlhčích oblastí. Experimentálně jsme srovnávali morfologické, fyziologické a behaviorální vlastnosti a znaky životních historií u dvou populací (jedna ze sušší a druhá z vlhčí části areálu) čtyř druhů rodu Nothobranchius. Zjistili jsme, že mnoho znaků se mezi populacemi významně lišilo. Některé znaky ovšem na selekční tlak daný délkou trvání tůně neodpovídaly. V přednášce diskutujeme možné důvody a příčiny.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0254858