Geografie výsledků parlamentních voleb: vzorce volebního chování v Česku 1992-2013

0453392 - SOÚ 2016 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Kostelecký, Tomáš - Mikešová, Renáta - Poláková, Markéta - Čermák, Daniel - Bernard, Josef - Šimon, Martin
Geografie výsledků parlamentních voleb: vzorce volebního chování v Česku 1992-2013.
[Geography of parliamentary elections: patterns of electoral behaviour in Czechia 1992-2013.]
Praha: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., 2015. 209 s. ISBN 978-80-7330-284-9
Grant CEP: GA ČR(CZ) GAP408/12/1442
Institucionální podpora: RVO:68378025
Klíčová slova: spatial patterns in voting behaviour * parliamentary elections * electoral geography
Kód oboru RIV: AD - Politologie a politické vědy

Primárním cílem knihy je odpovědět na to, jaké jsou prostorové vzorce volebního chování po roce 1990 a jaký byl jejich vývoj v čase. Detailní poznání geografie volebního chování umožní se následně soustředit na druhou klíčovou otázku: Proč jsou politické preference obyvatel žijících v různých obcích Česka odlišné?
Pokud neměříme politické preference voličů volební úspěšností jednotlivých politických stran a hnutí, ale spíše mírou, jakou byly ve volbách podpořeny celé ideologicky definované stranické rodiny, zjišťujeme, že navzdory významným a hlubokým sociálním, ekonomickým a politickým změnám, kterými naše země po roce 1989 procházela, byla struktura politických preferencí voličů v zásadě dosti stabilní. Měříme-li identifikaci lidí s různými politickými ideologiemi typu „komunistická“, „sociálnědemokratická“, „liberální“, „konzervativní“, „křesťanskodemokratická“ atd., pozorujeme rovněž určitou změnu v čase: s postupem času se zvětšuje podíl lidí, kteří se neidentifikují s žádnou z politických ideologií.
Výsledky analýz ukazují, že rozdíly mezi obcemi jsou v tomto ohledu velmi podstatné. Existují tři hlavní prostorově definované dimenze rozdílů ve volebním chování. První představuje spíše makrogeograficky definovaný rozdíl mezi západní a východní částí republiky. Druhý představuje spíše mezoregionálně definovaný rozdíl mezi metropolitními oblastmi a periferiemi. Konečně třetí představuje rozdíly mezi rychle rostoucími suburbánními oblastmi a ostatními obcemi.
Testování vhodnosti tří nejčastěji používaných obecných modelů volebního chování pro vysvětlení prostorových vzorců volebního chování v České republice přineslo rozporuplné výsledky. Analýzy obecně potvrdily vysokou relevanci teorie třídně podmíněného hlasování při vysvětlení prostorových odlišností volebního chování. Teorie ekonomického hlasování byla potvrzena jenom částečně a psychosociální teorie předpokládající vznik psychologické vazby mezi stranou a voličem nefungovala vůbec.

The primary objective of this book is provide an answer to the following questions: 1) what the spatial patterns in voting behaviour are like in the Czech Republic, 2) how they have evolved since 1990, and 3) why do the political preferences of populations living in different Czech municipalities differ? The results of the analyses show that when the political preferences of voters are measured not on the basis of the electoral success of individual political parties and movements but rather on the basis of how much support is given in the elections to entire ideologically defined party families the structure of voters‘ political preferences are essentially quite stable over despite deep social, economic and political changes that the Czech Republic has undergone since 1989. When we measure how much people identify with different political ideologies such as ‘communist’, ‘social-democratic’, ‘liberal’, ‘conservative’, and ‘Christian democratic’’ types of ideologies, we find there is a certain change in time: with the passage of time the share of people who identify with no political ideology grows. The results of this analysis revealed significant differences between municipalities and the authors identified three main spatially defined dimensions of differences in voting behaviour. The first is a more macro-geographically defined difference between the western and eastern parts of the country. The second is more a mezzo-regionally defined difference between metropolitan regions and peripheries. The third involves differences between the rapidly growing suburban regions and other municipalities.
Results of testing of relevance of the three most frequently used general models of voting behaviour proved to be contradictory in explaining the spatial patterns of voting behaviour in the Czech Republic. Theory of class-based voting proved to be useful, theory of economic voting only partially useful, while psycho-social theory did not work well in the Czech context.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0254206