Básnické dílo Antonína Brouska do roku 1989. Východiska, inspirace a možnosti interpretace

0452360 - ÚČL 2016 CZ cze D - Dizertace
Antošíková, Lucie
Básnické dílo Antonína Brouska do roku 1989. Východiska, inspirace a možnosti interpretace.
Teorie a dějiny literatury, Filozofická fakulta Ostravské univerzity. - Ostrava, 2013. 167 s.
Institucionální podpora: RVO:68378068
Klíčová slova: Brousek, Antonín * Czech poetry
Kód oboru RIV: AJ - Písemnictví, masmédia, audiovize

V předkládané práci se věnujeme poezii Antonína Brouska v rozsahu od jeho básnických počátků do roku 1989, tedy od debutu Spodní vody přes sbírky vzniklé v Československu (Netrpělivost, Nouzový východ), knihy veršů publikovaných v exilu (Kontraband, Zimní spánek), až k publikaci Vteřinové smrti, která získala v roce 1995 Cenu Jaroslava Seiferta. Už od první publikované sbírky se Antonín Brousek profiloval jako nadmíru senzitivní autor, akcentující ve svém přístupu ke světu ostře kritický nadhled a určitou nesmlouvavost. Svou tvorbou během let dokázal, že potřeba "ručit za dílo životem" patří k jeho nejvýraznějším autorským vlastnostem. I díky tomu je možné nahlížet jeho básně jako záznam lidského bytí v konkrétním čase. Kritické ohledávání možností jazyka a pravdivého vyjádření doplnil v jeho díle po odchodu do emigrace v roce 1968 komplex motivů spjatých s problémem paměti, aby se následně obě témata propojila ve snaze po znovunalezení osobnostní identity i vlastní příslušnosti k celku. S poukazem na vněliterární společensko-historickou situaci, jež zásadním způsobem poznamenala život básníka a básníkovu konkrétní obraznost vyrůstající z předmětného světa okolní skutečnosti, jsme pro přístup k dílu zvolili metodiku akcentující současného recipienta a jeho možnosti pochopení veršů. Snažili jsme se nabídnout možné interpretační přístupy vycházející z aktuální podoby životní zkušenosti dnešního čtenáře a jeho všeobecných znalostí historie. Ve vztahu k exilové literatuře obecně a rezonanci československé poválečné emigrace v kolektivní paměti české společnosti věnujeme v předkládané práci prostor zkoumání specifik fenoménu exilové literatury a sledujeme, nakolik je Brousek svou poezií naplňuje. Zároveň jsme se v naší práci pokusili dokázat, že obecná témata exilu mají své místo i v dnešní době, že rezonují s pocitem osamělosti, jejž zakouší člověk ve společnosti 21. století.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0253355