Topologie transformativní lokalizace. Odvození perspektivy skupiny z ambivalence perspektivy první a druhé osoby

0451551 - FLÚ 2016 RIV SK cze J - Článek v odborném periodiku
Nitsche, Martin
Topologie transformativní lokalizace. Odvození perspektivy skupiny z ambivalence perspektivy první a druhé osoby.
[The topology of transformative localizing. Deriving the perspective of a group from the ambivalent perspectives of the first and second persons.]
Filozofia. Roč. 70, č. 9 (2015), s. 715-725. ISSN 0046-385X
Grant CEP: GA ČR(CZ) GA14-22586S
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: phenomenology * intersubjectivity * interactivity * localizing * phenomenological topology
Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

Cílem studie je vytvoření fenomenologicko-topologického modelu perspektivy skupiny. V tomto rámci studie analyzuje Husserlovu teorii intersubjektivity s důrazem na rozdíl mezi ranou a pozdní koncepcí vcítění. Raná podoba (do r. 1916) odvozuje intersubjektivitu od lokalizace počiv do tělesového těla. Pozdní a známější podoba chápe vcítění spíše jako přímé vnímání výrazů druhého. Raná koncepce ustavuje zvláštní transformativní estesiologicko-kinetickou vrstvu a zvažuje, zda by mohla být půdou intersubjektivity. V této koncepci tedy není kladen důraz na interaktivitu, ale spíše na zahrnutí subjektu do vrstev zkušenosti. Na topologii transformativních vrstev zkušenosti se tato studie pokouší založit model kolektivní perspektivy.

The paper aims to propose a phenomenological topological model of collective perspective. In this framework the paper analyses Husserl's accounts of intersubjectivity emphasizing the difference between early and late conceptions of Einfühlung. The early conception (until 1916) derives the intersubjectivity from the localizing of haptic perceptions on my visually perceived body. The late, and more famous, conception conceives Einfühlung rather as a direct perception of the other's expressions. The earlier account inaugurates a specifically transformative aesthesiological-kinetic layer, which is further considered to be a possible basic of intersubjectivity. The emphasis in the layer-based theory of intersubjectivity is not laid on the interactivity among two or more agents, but rather on the subject’s involvement in layers of experience. Consequently, the collective perspective is not derived from the autonomy of interaction, but from a topology of transformative layers.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0252679