Jedová stopa

0442400 - ÚCHP 2015 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Klusoň, Petr
Jedová stopa.
[The Poisonous Trace.]
Praha: Acedemia, 2015. 263 s. Galileo. ISBN 978-80-200-2438-1
Institucionální podpora: RVO:67985858
Klíčová slova: poisons * history * natural history
Kód oboru RIV: CC - Organická chemie

Znalost přírodních jedovatých látek je podstatně starší než znalost písma. Přestože toto tvrzení nelze doložit, za jistý důkaz můžeme považovat to, že v nejstarších dochovaných textech nacházíme běžně zmínky o jedovatých látkách, jejich účincích i jejich přírodních zdrojích. Lidé se velmi brzy naučili s jedovatými sloučeninami zacházet. Nejprve je používali k lovu, poté, nebo paralelně, k vyvolávání určitých prožitků a pocitů, pak je obrátili i proti svým nepřátelům. Travičství se stalo skutečností. Formy otrav se v průběhu tisíciletí proměňovaly tak, jak se vyvíjela míra lidského poznání přírody a uspořádání živého organismu, včetně pozdějších převratných objevů v oblasti biologie, mikrobiologie, lékařství, chemie, biochemie a toxikologie. Navzdory proměnlivosti mnoha vnějších znaků se za tisíciletí příliš neproměnily travičské pohnutky - touha po bohatství, touha po moci, nenávist, zaslepenost náboženská nebo národnostní, závist, zloba a pomsta.

The knowledge of natural poisons is obviously very old. It seem likely, it is much older than the period when people started to write down their thoughts due to the knowledge of letters and their use. In the most ancient texts of humankind we can easily find plenty of direct or indirect notes and remarks reporting an appearance, knowledge or even a use of many particular natural poisons. Also their effects are often described in a very similar way as we know from our current modern knowledge. Formal forms and circumstances of poisonous events and intoxications have changed during the centuries, however, the motivations for their use have remained same.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0245233