Salve regina : mariánská úcta ve středních Čechách

0436445 - EÚ 2015 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Kapsa, Václav
Loretánské litanie pražských skladatelů vrcholného baroka. K opomíjenému tématu na příkladu děl Jana Josefa Ignáce Brentnera.
[The Litany of Loreto by Prague Composers of the High Baroque. A Neglected Theme Exemplified on the Works by Jan Josef Ignác Brentner.]
Salve regina : mariánská úcta ve středních Čechách. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2014 - (Holubová, M.; Suchomelová, M.), s. 42-58. ISBN 978-80-87112-88-5
Grant CEP: GA ČR GPP409/12/P953
Institucionální podpora: RVO:68378076
Klíčová slova: baroque music * litanies of Loreto * Prague composers * Jan Josef Ignác Brentner
Kód oboru RIV: AL - Umění, architektura, kulturní dědictví

Loretánské litanie byly na prahu barokní doby oficiálně stanoveny za jediné povolené litanie k Panně Marii a za významného přispění jezuitů se tato modlitba záhy stala jedním z významných prvků tehdejší rozvinuté mariánské úcty. Často byly zpívány vícehlase a patří k vůbec nejčastěji zhudebňovaným litaniím. Jako hudební druh jsou loretánské litanie – přes, nebo možná i pro množství dochovaných pramenů a děl – reflektovány jen zřídka. Z tvorby skladatelů působících či narozených v Čechách byly zatím vydány a důkladněji komentovány pouze litanie Adama Michny z Otradovic, Johanna Caspara Ferdinanda Fischera a Jana Dismase Zelenky. Studie je zaměřena na díla pražských skladatelů z rozmezí let cca 1710–1740, výchozím materiálem je blíže dosud nepovšimnutý soubor třinácti loretánských litanií Jana Josefa Ignáce Brentnera (1689–1742) a ke komparaci slouží skladby J. C. F. Fischera, Bohuslava Matěje Černohorského a Česlava Vaňury. Na pozadí uvažovaného lokálního tvůrčího kontextu a prostřednictvím analytických sond jsou představeny různé způsoby zhudebňování loretánských litanií a rovněž formulovány některé obecnější otázky týkajících se podoby litanií jako hudebního druhu.

At the beginning of the Baroque era, the Litany of Loreto was the only officially approbate litany to the Blessed Virgin Mary. With the significant contribution of the Jesuit order, it quickly became one of the most popular Marian prayers as well as an important element of Baroque homage to Virgin Mary. No greater attention has been paid to the large amount of Loretan litanies set to music by Prague composers of the first third of the 18th century. The present study deals with the collection of 14 litanies in the manuscript, which was given by Joannes Jungwirth to his successor in the role of the head of choirboys in Dresden in 1728. Through the assessment of handwriting, comparison with concordant sources (the most important of which was the anonymous torso of parts from Györ) and style analysis, the first nine compositions in the Dresden manuscript can be attributed to Brentner, while the remaining four litanies are probably works of other composers. Musical analysis shows that litanies by Brentner are composed mostly “in concerto” and bear traits of “litaniae ordinarie”. Their style is confronted with works by Johann Caspar Ferdinand Fischer, Česlav Vaňura and Bohuslav Matěj Černohorský. One element was identified as typical for the setting of litanies, namely the ‘walking bass’ reflecting the nature of their text.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0240198