Idea harmonie v díle Jana Amose Komenského

0435807 - FLÚ 2015 RIV CZ cze M - Část monografie knihy
Beneš, Jiří
Pojem harmonie u Wolfganga Ratkeho a u Jana Amose Komenského - blízké pojmy, vzdálená východiska.
[The concept of harmony in Wolfgang Ratke and in John Amos Comenius - close concepts, remote starting points.]
Idea harmonie v díle Jana Amose Komenského. Červený Kostelec: Mervart, 2014, s. 91-96. ISBN 978-80-7395-703-2; ISBN 978-80-7465-093-2
Institucionální podpora: RVO:67985955
Klíčová slova: Comenius * Ratke * education * harmony * faith * nature * language * mind * Lutheranism * Unity of Brethren
Kód oboru RIV: AA - Filosofie a náboženství

Pro pedagogickou teorii jak W. Ratkeho, tak J. A. Komenského byl princip harmonie klíčový, jejich systémy také na první pohled vykazují jistou formální afinitu. Zdánlivě drobný posun ve výběru prvků, jež vkládají do svých harmonických či harmonizujících soustav, však při bližším zkoumání odhaluje zásadní odlišnost ideových východisek. Oba vycházejí ze tří zdrojů poznání, z nichž dva jsou pro oba společné – Písmo a stvořený svět (příroda); třetím zdrojem je pro Komenského lidská mysl, zatímco pro Ratkeho je směrodatná harmonie víry, přírody a jazyka. Povyšuje tak jazyk z úrovně účelového nástroje do metafyzické roviny, čímž mu přiznává božský původ; pro Komenského je naopak jazyk lidským výtvorem, jehož samotná existence a struktura jsou odvozenými, nikoliv konstitutivními atributy stvořeného světa. Autor dovozuje, že rozdílné zakotvení pedagogiky obou reformátorů tkví hlouběji, přímo ve věroučných důrazech jejich mateřských církví.

The principle of harmony being crucial for both W. Ratke and J. A. Comenius, in spite of its formal affinity yet reveals on a closer examination a fundamental difference in their ideological starting points. While Ratke conceives language as one of three sources of knowledge, for Comenius this source is human mind. Ratke recognises metaphysical character of the language, while for Comenius the language is merely a human construction. The author concludes that the difference between the two pedagogical reformers is rooted in different doctrinal issues of their mother churches.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0239607