Ekonomika a životní prostředí raně středověké aglomerace v Žatci. Výsledky archeologického a paleobotanického bádání

0434004 - ARÚ 2015 RIV CZ cze B - Monografie kniha jako celek
Čech, Petr - Kočár, Petr - Kozáková, Radka - Kočárová, R.
Ekonomika a životní prostředí raně středověké aglomerace v Žatci. Výsledky archeologického a paleobotanického bádání.
[Economy and environment of early medieval agglomeration in Žatec. Results of archaeological and paleobotanical research.]
Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2013. 159 s. ISBN 978-80-87365-66-3
Grant CEP: GA AV ČR IAA800020706
Institucionální podpora: RVO:67985912
Klíčová slova: Žatec * Early Medieval Period * plant macroremains * pollen analysis * agriculture * cereals
Kód oboru RIV: AC - Archeologie, antropologie, etnologie

Dlouhodobý archeologický výzkum raně středověké aglomerace v Žatci byl doplněn o archeobotanické analýzy sídlištních vrstev. Vzorky na analýzy rostlinných makrozbytků, uhlíků a pylových zrn byly odebrány především ze zahloubených objektů a příkopů, které patřily k městskému opevnění. Datování analyzovaných sedimentů se opírá o detailní chronologii úlomků keramiky. Hlavním cílem výzkumu bylo zachycení podstatných změn v zemědělské produkci a hledání souvislostí těchto změn s vývojem aglomerace. Přírodní prostředí v rámci aglomerace a jejího zázemí bylo rekonstruováno na základě výsledků pylových analýz a analýz uhlíků. Archeologický výzkum prokázal intenzivní rozvoj aglomerace během 11. století a také soubory rostlinných makrozbytků z tohoto období vypovídají o významných změnách zemědělského systému. Sídlištní vrstvy z 9. a 10. století obsahují velké množství makrozbytků nahých pšenic, zatímco ve vrstvách z 11. století výrazně narostlo zastoupení makrozbytků žita a plevelů ozimých plodin. Takovou změnu lze interpretovat jako intenzivnější způsob zemědělské produkce, který se mohl blížit trojpolnímu systému. Pylová spektra z 9. a 10. století ukazují na masivní odlesnění v okolí Žatce. V rámci zástavby převažovala ruderální vegetace a u většiny analyzovaných vrstev byl doložen odpadní materiál. Podle analýzy uhlíků bylo využíváno hlavně dřevo dubu a borovice. Během 11. a 12. století mezi uhlíky narůstá podíl jedle, buku a smrku, což lze spojovat s importem dřeva spojeným s hutnictvím. Hlavním výstupem celého výzkumu je zachycení změny zemědělského systému už v 11. století. Běžně se podobný trend spojuje až s 13. stoletím.

Long term archaeological research of the Early Medieval agglomeration at Žatec was combined with archaeobotanical analyses of urban layers. Macroremains, pollen and charcoal samples were taken mostly from sunken settlement objects and moats that were a part of the urban fortification. Analysed sediments were dated according to a detailed pottery chronology. The main aim of the research was to detect important changes in cereal crop production that coincided with the development of the town as evidenced in the archaeological record. Pollen and charcoal data were used to reconstruct the natural environment of the town and its vicinity. Archaeological excavations showed intensified development of the town during the 11th century, a transition supported by the macroremains analysis. Urban layers from the 9th and 10th centuries contain large numbers of naked wheat macroremains, while from the 11th century there is marked increase in the abundance of rye and weeds of winter crops. Such changes can point to a different, more intensive, system of farming that was similar or identical to a three field system. Pollen spectra available for the 9th and 10th century evidence extensive deforestation around Žatec. Synanthropic and cultivated taxa were dominant among herbs, typical for medieval towns, and only a small proportion of pollen spectra included the grassland taxa indicative of a warm and dry climate. According to the analysis of charcoals and non carbonized wood, Pinus and Quercus were the prevailing tree taxa. Increasing finds of fir, beech, spruce and yew charcoal during the 11th and 12th centuries is likely connected with wood imported during the development of iron-working. In any case the main outcome of the research in Žatec is the relatively early dating, to the 11th century, of the agricultural shift that is generally supposed to be connected with the High Medieval transformation of the Czech state during the 13th century.
Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0238376