Počet záznamů: 1  

Nové poznatky o výskytu, populační struktuře a vlivu beskydské povodně na vranku pruhoploutvou v CHKO Beskydy

  1. 1.
    0425659 - ÚBO 2014 CZ cze A - Abstrakt
    Kubín, M. - Tošenovský, E. - Valasová, A. - Lusk, Stanislav
    Nové poznatky o výskytu, populační struktuře a vlivu beskydské povodně na vranku pruhoploutvou v CHKO Beskydy.
    Zoologické dny Ostrava 2014: sborník abstraktů z konference 6.-7. února 2014. Brno: Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2014 - (Bryja, J.; Drozd, P.). s. 113. ISBN 978-80-87189-16-0.
    [Zoologické dny. 06.02.2014-07.02.2014, Ostrava]
    Institucionální podpora: RVO:68081766
    Klíčová slova: Cottus poecilopus * flood
    Kód oboru RIV: EG - Zoologie

    Příspěvek shrnuje výsledky dvou výzkumů zaměřených na vranku pruhoploutvou (Cottus poecilopus). Výzkumy proběhly v letech 2009-2010 na třech přítocích Rožnovské Bečvy (Vermířovský, Starozuberský, Zákopecký. Na každém potoce bylo zkoumáno 5 úseků. Délka každého úseku měřila 100 m. Cílem první studie bylo: I. zjistit jaká je aktuální druhová skladba rybího osídlení ve vybraných tocích, II. zjistit nejvyšší polohy, ve kterých se vranka pruhoploutvá vyskytuje, III. jaké jsou kvantitativní charakteristiky rybích populací, IV. na základě dosavadních poznatků vylišit zdrojové populace pro vranku pruhoploutvou. Na zkoumaných lokalitách bylo celkem odloveno 1 868 jedinců ryb. Z toho bylo 781 jedinců vranky pruhoploutvé a 1 087 jedinců pstruha obecného. Nejvýše položený výskyt vranky pruhoploutvé byl zjištěn ve Vermířovském potoce v nadmořské výšce 600 m n. m., ve Starozuberském potoce v nadmořské výšce 510 m n. m. a Zákopeckém potoce v nadmořské výšce 630 m n. m. Početnost (jedinci větší než 5 cm) vranky pruhoploutvé kolísala v rozmezí od 200 jedinců.ha-1 (Vermířovský potok) do 4356 jedinců.ha-1 (Zákopecký potok). Početnost byla podmíněna charakterem zkoumané lokality (strukturální členitost dna, hloubka a rychlost proudění vody). Ve všech zkoumaných tocích se podařilo vylišit zdrojovou populaci vranky pruhoploutvé. Cílem druhé studie bylo objasnit, jaký vliv měla blesková povodeň (16.-17. 5. 2010) na početnost, biomasu a velikostní strukturu populace vranky pruhoploutvé. Během výzkumu bylo odloveno celkem 1465 vranek pruhoploutvých. Extrémní průtoky neměly signifikantní vliv na celkovou početnost a biomasu vranky pruhoploutvé. Velikostní struktura signifikantně klesla po povodni pouze ve Vermířovském potoce. U ostatních potoků nebyl prokázán signifikantní rozdíl ve velikosti vranek. Zjištěné údaje poukazují na fakt, že vranka pruhoploutvá je velice dobře přizpůsobena extrémním průtokům.
    Trvalý link: http://hdl.handle.net/11104/0231517

     
     
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.